Array
čeština english polszczyzna
Správa CHKO Labské pískovce >> Činnost pracoviště >> Evropsky významné lokality v Labských pískovcích

Evropsky významné lokality v Labských pískovcích

Evropsky významné lokality na území Labských pískovců - Natura 2000

Na území CHKO Labské pískovce je vyhlášeno celkem 7 evropsky významných lokalit na celkové ploše 13144,0228 ha.

Název a kód lokality:

Labské údolí CZ0424111

Rozloha lokality: 1372,3885 ha
Biogeografický region: oblast kontinentální
Seznam předmětů ochrany:

  • V4 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion
  • M6 - Bahnité břehy řek s vegetaci svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p
  • T8.3 - Brusnicová vegetace skal a drolin
  • S1.2 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů
  • S3B - Jeskyně nepřístupné veřejnosti
  • *L2.4 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy
  • *L4 - Suťové lesy Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
  • L5.4 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
  • 91T0 - Středoevropské lišejníkové bory
  • losos obecný (Salmo salar)
  • vydra říční (Lutra lutra)
  • bobr evropský (Castor fiber)
  • žabníček vzplývavý (Luronium natans)

Kaňon Labe v Labských pískovcích představuje výjimečnou ukázku unikátní kombinace říčního a pískovcového fenoménu, který se odráží v druhové rozmanitosti rostlinné i živočišné. Na průřezu kaňonem Labe lze sledovat pozoruhodný sled lesních společenstev od borových doubrav (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum) na plošinách, přes reliktní boreokontinentální bory (Dicrano-Pinetum) na hranách skalních stěn, dále přes acidofilní bikové bučiny svazu Luzulo-Fagion, které představují nejrozsáhlejší biotop vymezeného území v oblasti Labských pískovců, až po suťové lesy dubohabrového stupně (Aceri-Carpinetum) a fragmenty měkkých nížinných luhů svazu Salicion albae s topolem černým (Populus nigra). V případě bučin se jedná o nejníže položený výskyt v ČR.

Vliv reliéfu na vegetaci je patrný i v podélném směru, kde se vlivem různých expozic podmíněných záhyby toku Labe střídají submontánní bučiny s porosty suchých acidofilních doubrav (Luzulo albidae-Quercetum petraeae).

Řeka Labe se v Labských pískovcích zařezává až na úroveň krystalinického podloží, které podmiňuje výskyt květnatých bučin asociace Festuco altissimae-Fagetum s kostřavou lesní (Festuca altissima) a acidofilních (avšak v porovnání s bučinami asociace Luzulo-Fagetum na pískovcích přece jen bohatších) bučin asociace Calamagrostio-arundinaceae-Fagetum.

Na kontaktu vrstev krystalinika a pískovců jsou místy zachovány zcela maloplošně fragmenty jasanovo-olšového luhu asociace Carici remotae-Fraxinetum s výskytem přesličky největší (Equisetum telmateia).

Z prioritních naturových druhů (podle přílohy II směrnice č. 92/43/EHS) se v Labském údolí setkáváme s následujícími rostlinnými a živočišnými druhy. Rostliny: žabníček vzplývavý (Luronium natans), vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum). Živočichové: vydra (Lutra lutra), bobr (Castor fiber), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), losos atlantský (Salmo salar) a roháč obecný (Lucanus cervus).

Velice zachovalé jsou biotopy lesních společenstev na prudkých a těžko přístupných svazích kaňonu Labe v oblasti Labských pískovců. Jsou to především acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagion) a boreokontinentální bory (Dicrano-Pinion), které v tomto ohledu vynikají. Velmi cenné jsou také fragmenty měkkých nížinných lužních porostů svazu Salicion albae s výskytem topolu černého (Populus nigra). Jedním z fenoménů dolního toku Labe jsou bahnité a štěrkobahnité říční náplavy, v tomto ohledu je dolní tok Labe posledním úsekem velké řeky v ČR, kde jsou tato stanoviště přirozeně zachována a periodicky obnovována. Tento biotop je posledním přirozeným stanovištěm zvláště chráněného a kriticky ohroženého drobnokvětu pobřežního (Corrigiola litoralis). Z dalších vzácných druhů rostlin se na těchto stanovištích vyskytují: bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), blatěnka vodní (Limosella aquatica), blešník obecný (Pulicaria vulgaris), kalužník šruchový (Peplis portula), pažitka pobřežní pravá (Allium schoenoprasum subsp. schoenoprasum), potočnice lékařská (Nasturtium officinale). Výskyt většiny těchto druhů je však udáván mimo stávající Evropsky významnou lokalitu, výše proti proudu, v úseku dolního Labe mezi Ústím nad Labem - Střekov a Děčínem. Bahnité říční náplavy v Údolí Labe jsou také biotopem některých vzácných druhů mechů a bezobratlých živočichů (hlavně střevlíkovitých brouků). Údolí Labe je rovněž evropsky významnou migrační cestou, kterou vstupuje do republiky a dále do vnitrozemí řada rostlinných i živočišných druhů; pohyb samozřejmě nastává i opačným směrem a umožňuje šíření bioty z české kotliny na sever.  

Název a kód lokality:

České Švýcarsko CZ0424031

Rozloha lokality: 10626 ha
Biogeografický region: oblast kontinentální
Seznam předmětů ochrany:

  • T8.1, T8.2, T8.3 - Evropská suchá vřesoviště
  • T1.1 - Extenzivní sečené louky níž a podhůří
  • S1.2 - Chasmofitická vegetace silikátových skalnatých svahů
  • L5.4 - Bučiny asociace Luzolo-Fagetum
  • L5.1 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
  • L4 - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
  • L9.2B - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)
  • losos obecný (Salmo salar)
  • vydra říční (Lutra lutra)
  • vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum)

Nejvýznamnějším biotopem navržené lokality jsou pískovcové skály (S1.2). Nacházejí se tu holé vysoké skalní stěny, kde extrémní mikroklimatické podmínky nedovolují růst žádným rostlinám, zatímco v soutěskách a kaňonech jsou skalní stěny bohatě porostlé mechorosty, lišejníky a kapradinami. Maloplošně se zde nacházejí pohyblivé sutě silikátových hornin (S2B) a jeskyně nepřístupné veřejnosti (S3B). Nejrozsáhlejší lesní jednotkou jsou acidofilní bučiny (L5.4) vázané zde na pískovcový substrát, na mnoha místech však byly přeměněny na smrkové případně borové monokultury. Fragmentárně se na vrcholových plošinách vyskytují subkontinentální borové doubravy (L7.3). Nejtypičtější porosty se vyskytují především v prostoru Jetřichovického skalního města. Vrcholy pískovcových skal porůstá mozaika lišejníkových borů (L8.1A) a boreokontinentálních borů (L8.1B) spolu s brusnicovou vegetací skal a drolin (T8.3). Na výstupy čedičových hornin jsou vázány květnaté bučiny (L5.1) a také suťové lesy (L4). Fragmentárně se podél vodních toků a v prameništních polohách nacházejí údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2A, L2.2B). Plošně malý rozsah mají v inverzních roklích se vyskytující podmáčené smrčiny (L9.2B). Významným, i když jen maloplošně zastoupeným biotopem, jsou otevřená vrchoviště (R3.1).

Nelesní vegetaci představují především louky. Nacházejí se tu podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3), vlhká tužebníková lada (T1.6), vlhké pcháčové louky (T1.5), hojně zastoupeny jsou poháňkové pastviny (T1.3) a ovsíkové louky (T1.1).

Povodí dolní Kamenice představuje komplex malých a středně velkých vodních toků podhorského pásma s vhodnými trdlišti lososa obecného (štěrkové plochy s prokysličenou vodou). Kamenice má většinou přirozené koryto, Chřibská Kamenice částečně protéká intravilány menších obcí. Toky se nacházejí převážně v lesní málo obhospodařované oblasti. Jedná se o pstruhovou vodu s čistotou stupně I.-II. Stanoviště vydry a lososa.  

Kvalita a význam:

Oblast Labských pískovců stojí na styku hercynské a sudetské fytogeografické oblasti, velmi významným faktorem ovlivňujícím zdejší květenu je vyznívání oceánického klimatu, které umožňuje výskyt subatlantských druhů jako např. žebrovice různolisté (Blechnum spicant), mokrýše vstřícnolistého (Chrysosplenium oppositifolium), svízele hercynského (Galium harcynicum), třezalky rozprostřené (Hypericum humifusum), sítiny ostrokvěté (Juncus acutiflorus), pérnatce horského (Lastraea limbosperma), štírovníku bažinného (Lotus uliginosus), všivce lesního (Pedicularis sylvatica) a také dvou atlantských druhů - vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum, pouze gametofyty) a blánatce kentského (Hymenophyllum tunbrigense, pouze historický údaj).

Specifické mikroklimatické a edafické poměry v zaříznutých roklích umožňují existenci subboreálních druhů např. rojovníku bahenního (Ledum palustre), šichy černé (Empetrum nigrum), plavuně pučivé (Lycopodium annotinum), čípku objímavého (Streptopus amplexifolius), klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum), sedmikvítku evropského (Trientalis europaea). Díky teplotní inverzi nacházejí v hlubokých soutěskách příznivé podmínky subarkticko-alpinské druhy, z cévnatých rostlin se jedná o violku dvoukvětou (Viola biflora).

Lokalita představuje jedinečnou lokalitu vydry říční poskytující podmínky pro trvalý výskyt druhu.

Pro lososa obecného představuje povodí Kamenice (tok Kamenice od soutoku se Suchou Bělou do Srbské Kamenice a dolní tok přítoků Kachního potoka, bezejmenného potoka na ř.km 6,5, Velké Bělé a Chřibské Kamenice po obec Chřibská včetně přítoků Studeného potoka a Doubického potoka) unikátní lokalitu v rámci ČR, kde nachází vhodné podmínky pro rozmnožování a život strdlic.  

Název a kód lokality:

Královomlýnský rybník CZ0422079

Rozloha lokality: 0,6047 ha
Biogeografický region: oblast kontinentální
Seznam předmětů ochrany :

  • žabníček vzplývavý (Luronium natans)

V poměrně chudé vodní vegetaci převládá Luronium natans, který pokrývá téměř celou plochu rybníka, hustější porosty jsou v západní a střední části. Luronium natans se vyskytuje jen v submerzní formě. Z dalších vodních druhů zde roste Potamogeton natans.

Rybník je lemován pobřežními porosty ostřic (Carex spp.) a sítin (Juncus spp.). Je významnou lokalitou pro četné druhy vážek.  

Název a kód lokality:

Horní Kamenice CZ0423507

Rozloha lokality: 185,6252 ha
Biogeografický region: oblast kontinentální
Seznam předmětů ochrany :

  • vydra říční (Lutra lutra)
  • losos atlantský (Salmo salar)

Vhodná trdliště lososa obecného (štěrkové plochy s prokysličenou vodou). Zastoupení plochy v intravilánu obcí není převažující. Tok Kamenice se nachází převážně v lesích (smrčiny a olšiny).  

Kvalita a význam:

Pro lososa obecného představuje povodí Kamenice (tok Kamenice od Srbské Kamenice po Hraniční rybník a dolní tok přítoků Bynoveckého potoka, Olešničky, Bílého potoka, Pryského potoka a Líseckého potoka) unikátní lokalitu v rámci ČR. Území je také kvalitní lokalitou vydry říční.  

Název a kód lokality:

Jílové u Děčína – škola CZ0423653

Rozloha lokality: 0,0873 ha
Biogeografický region: oblast kontinentální
Seznam předmětů ochrany :

  • netopýr velký (Myotis myotis)

Letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) - uprostřed urbanizovaného území (X1).  

Název a kód lokality:

Libouchecké bučiny CZ0420500

Rozloha lokality: 601,5499 ha

Biogeografický region: oblast kontinentální

Seznam předmětů ochrany :

  • T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
  • T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
  • S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
  • L5.4 Acidofilní bučiny
  • L4 Suťové lesy

Jako přírodní klimaxová lesní společenstva jsou ve vyšších polohách území plošně mapovány bikové bučiny (L5.4) Luzulo-Fagetum. V maloplošné mozaice jsou na skalních útvarech pískovců zastoupeny reliktní acidofilní bory (L8.1) Dicrano-Pinetum. V nižších polohách pod svahy zlomu jsou mapována na kyselých substrátech společenstva acidofilní doubravy (L7.1) Luzulo-Quercetum, na živnějších substrátech hájová společenstva (L6.1) Melampyro nemorosi-Carpinetum. K nim v maloplošné mozaice přistupují na pískovcích acidofilní borové doubravy (L7.3) Vaccinio-Quercetum a ve vlhčích místech též ostrůvky blízké vegetaci vlhké acidofilní doubravy (L7.2) Molinio-Quercetum. Na neovulkanických sutích kolem Holého Vrchu se objevují ostrůvky suťových lesů (L4) Mercuriali-Fraxinetum, v nižších teplých polohách kamenitých roklin v úpatí svahů též společenstva Aceri-Carpinetum. Různorodá jsou lužní společenstva (L2.2), ve svazích zlomu a jejich úpatí charakteru Stellario-Alnetum, nebo tamtéž kolem pramenišť Carici remotae-Fraxinetum, v úzkých roklinách potencionálně Arunco-Alnetum, aktuálně spíše Piceo-Alnetum. V náznacích a fragmentech devastovaných odvodněním je přítomna někdejší vegetace rašelinných lesů (L10.1) Mastigobryo-Piceetum, Vaccinio uliginosi-Pinetum, častěji (též druhotně vlivem expanze břízy do imisních holin) Betuletum pubescentis.

Charakteristická jsou náhradní luční a travobylinná společenstva, v mapovaném území s převahou lesů zastoupená ve dvou rozdílných celcích. V komplexu sněžnických luk horského charakteru převládají mezotrofní společenstva svěžích luk svazu Polygono-Trisetion (T1.2) (Meo athamantici-Cirsietum heterophylli), které ostrůvkovitě doplňují společenstva smilkových luk (T2.3) ze svazu Violion caninae, mokré louky Calthenion a ostrůvky slatin (R2.2) Caricion fuscae. Přirozenou luční vegetací v nižších partiích svahů představují svěží trávníky s mezotrofními porosty (T1.1) svazu Arrhenatherion, v pozemcích pastvin (T1.3) Cynosurion, na mokrých stanovištích společenstva svazu Calthenion. Typických společenstvem na střídavě vlhkých vápnitých substrátech slínovců jsou mozaiky s druhy společenstev svazu Molinion (T1.9) s teplomilnými druhy (T3.4) svazu Bromion. V nižších polohách v odlesněných úpatích svahů jsou hojné porosty křovin svazu Berberidion (K3), řidčeji (K1) Salicion cinereae, ve fragmentech se objevuje vegetace lemů Trifolion medii. V bezlesí skal a balvanitých blokových deluvií jsou zastoupena keříčková společenstva (T8.3) svazu Vaccinion, na skalách chudá acidofilní skalní společenstva z okruhu svazu Asplenion septentrionalis (S1.2).

Pravidelně zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius), druh pro který byla vyhlášena Ptačí oblast Labské pískovce. Dále zde hnízdí ťuhýk obecný (Lanius collurio) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), lejsek malý (Ficedula parva). V rybníčcích byla zjištěna kuňka obecná (Bombina bombina), čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek horský (Triturus alpestris) a v okolí vodních toků mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).

Název a kód lokality:

Olšový potok CZ0420501

Rozloha lokality: 357,7672 ha
Biogeografický region: oblast kontinentální
Seznam předmětů ochrany :

  • T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
  • T1.2 Horské trojštětové louky
  • R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
  • L10.1 Rašelinné březiny
  • L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty

Jako přírodní klimaxová lesní společenstva jsou plošně mapovány bikové bučiny (L5.4) Luzulo-Fagetum. V maloplošné mozaice jsou na skalních útvarech zastoupeny reliktní acidofilní bory (L8.1) Dicrano-Pinetum, na ostrůvcích rašelin i brusnicové bory (L10.2) Vaccinio uliginosi-Pinetum. Dále snad lze v nižších polohách a slunných expozicích území identifikovat přechod do acidofilní doubravy (L7.1) Luzulo-Quercetum (na rulách), resp. Vaccinio-Quercetum na pískovci, ve vlhčích místech se objevují i ostrůvky blízké vegetaci vlhké acidofilní doubravy (L7.2) Molinio-Quercetum. V úzkých nivách toků jsou původní vegetací luhy (L2.2) podsvazu Alnenion glutinoso–incanae. Ve sníženinách s partiemi slatin charakter porostů s převahou břízy připomíná přirozená společenstva rašelinných březin (L10.1) svazu Betulion pubescentis.

Charakteristická jsou náhradní luční a travobylinná společenstva; tuto vegetaci tvoří mozaika svěžích trávníků s mezotrofními porosty (T1.2) svazu Polygono-Trisetion a acidofilní vegetací smilkových luk (T2.3) svazu Violion caninae. Na mokrých stanovištích se objevují společenstva svazu Calthion resp. podsvazů Calthenion nebo Filipendulenion (T1.5, T1.6), zřídka i Molinion (T1.9). Velmi hodnotné jsou zachované porosty slatinných luk a ostřicových společenstev, nejčastěji ze svazu Caricion fuscae. Na nekosených plochách mokrých a slatinných luk nastupuje sukcese lužních křovin (K1) svazu Salicion cinereae. Charakteristické balvanité meze a snosy s řadami jeřábů obsahuje v bylinném patře místy acidofilní chudá keříčková vegetace zřejmě svazu Genistion (T8.2), zejména v bezlesí skal jsou zastoupena i společenstva svazu Vaccinion (T8.3).

Hnízdí zde chřástal polní (Crex crex), druh pro který byla vyhlášena Ptačí oblast Labské pískovce. Z dalších druhů se vyskytují např.: ťuhýk obecný (Lanius collurio) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a linduška luční (Anthus pratensis).

Fytocenologické a fytogeografické podmínky: Podle regionálního fytogeografického členění náleží zájmové území do oblasti Mezofytika, obvodu České mezofytikum. Území leží na hranici mezi oblastí Krušnohoří, již zde zaujímá okres 25 - Krušnohorské podhůří, s podokresem 25a - vlastní Krušnohorské podhůří a oblastí pískovců, již zde představuje okres 46 - Labské pískovce s podokresem 46a - Děčínský Sněžník, náležící ke sdružené územní jednotce mezofytika Severočeské pískovce. Flóra oblasti je relativně chudá, podhorského až horského hercynského charakteru se zastoupením subatlantických prvků. Charakteristická je vegetace ostrůvkovitě zastoupených rašelinišť.  

Kvalita a význam:

Na území navržené lokality se již nachází ZCHÚ Přírodní rezervace Niva Olšového potoka a víceméně sleduje i potenciální hranici rozšíření tohoto ZCHÚ. Dalším již vyhlášeným ZCHÚ je PR Rájecká rašeliniště a dále zahrnuje i připravovanou PR Rašeliniště Antonínov. Součástí území jsou i louky ošetřované z prostředků Programu péče o krajinu, kde jsou prováděna každoročně managementová opatření k zachování druhové diverzity. Vymezené území navazuje na Evropsky významnou lokalitu (FFH Löschebach) na území sousedního Saska.

Bližší informace najdete zde.

Návrhy souhrnů doporučených opatření

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt