Array
čeština english polszczyzna

Monitoring a výzkum

Labské pískovce nepatřily v minulosti mezi botanicky tradičně navštěvované oblasti, tak jako sousední České středohoří. Z tohoto důvodu nebyl v území prováděn komplexní botanický výzkum a spíše se jednalo o dílčí studie a průzku oblasti byl v minulosti prováděn bez jakékoliv koordinace.

Dnes již klasickým dílem je práce Hanse Marschnera Květena Šluknovského výběžku (1982) - 1. část vydaná ve sborníku severočeského muzea v Liberci Ser. Natur. 12, s. 45-108. Většího významu jsou dále práce Pohořelého (1967, 1968, 1969) věnované květeně Děčínska.

V současné době se na území CHKO Labské pískovce řeší následující rozsáhlý projekt:

„Floristická inventarizace CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko“, jehož výsledkem bude Květena Labských pískovců. Řešitelé jsou Národní park České Švýcarsko spolu se Správou CHKO Labské pískovce (1992-2010). V současné době probíhají závěrečné revize cennějších lokalit nebo lokalit vyžadující speciální aspekt (dobu návštěvy).

Zahájen byl i průzkum mechorostů, který pro vysokou členitost terénu prozatím nebyl dokončen (pokračuje se na území NP České Švýcarsko a jsou prováděny dílčí studie na území CHKO Labské pískovce).

V roce 1997 se započalo s algologickým průzkumem oblasti CHKO. Ve spolupráci s AOPK ČR Brno se plánovalo umístění trvalých monitorovacích ploch na řekách Křinice a Kamenice. Z finančních důvodů projekt nebyl dále realizován a jsou k dispozici pouze dílčí data z jednorázového průzkumu na české i saské straně. Staré práce Shadeho 1934 a Schorlera (1914) jsou věnovány krytpogamickým poměrům resp. studiu řas.

Lichenologický průzkum na počátku devadesátých let 20. století byl téměř bezpředmětný z důvodu vysokého zněčištění ovzduší, které se velmi výrazně zlepšilo a v současnosti se objevují i vzácnější druhy (Svoboda D. et Peksa O. 2008).

Mykologický průzkum území probíhal v rámci personálních a finančních možností Agentury a ochrany přírody a krajiny ČR formou nesystematického výzkumu Jaroslavem Čápem. Nálezy v rámci tohoto průzkumu nastínily alespoň potenciál této oblasti. Současný systematický výzkum probíhá výlučně na území Národního parku České Švýcarsko, na území CHKO Labské pískovce byl v roce 2009 zadán mykologický průzkum dvou připravovaných ZCHÚ – Čedičový vrch a Všemilský bor. V těchto připravovaných ZCHÚ byly zadány průzkumy hlenek.

Většina výzkumných prací v oblasti přírodovědných věd ke konci minulého století byla na území CHKO Labské pískovce prováděna z důvodu podpory vyhlášení Národního parku Labské pískovce (později Čeké Švýcarsko). Velký objem dat byl získán v oblasti botaniky, kdy bylo zmapováno velmi členité území samotné centrální pískovcové oblasti a později byla floristická inventarizace rozšířena i na zbylé území CHKO Labské pískovce.

Fauna bezobratlých je v historických pracích zmiňována pouze dílčím způsobem v  některých monografiích např. o mravencích a myrmekofiních druzích (Lokay 1905), střevlíkovitých (Skoupý 2004, ze sbírek Jana Pulpána) a drabčíkovitých broucích (Rambousek 1908), rovnokřídlém hmyzu (Obernberger 1926) atd. Novější monografie zmiňující zdejší faunu se týkají např. kůrovcovitých brouků (Pfeffer 1989), drabčíkovitých (Smetana 1958) atd. V tomto období jsou však některé práce již faunisticky zaměřeny přímo na předmětnou oblast. V rámci entomofauny jsou k dispozici ucelenější údaje o fauně brouků (např. čeledi střevlíkovitých (Pokorný 1985), (Vysoký 1989), kovaříkovitých (Pižl 1977), tesaříkovitých (Pižl 1979)) a motýlů (např. Kula 2007). Práce prof. Kuly v oblasti Děčínského Sněžníku doplňují poznatky o mnoho dalších skupin např. pavouků (Kula 1997), ploštic (Kula 1999), křísů (Kula 2002), dvoukřídlých (Kula 2001), blanokřídlých (Kula & Tyrner 2003a, 2003b), střevlíkovitých brouků (Kula 1992) a drabčíkovitých (Kula 1991).

Od roku 1998 v úzkém kruhu amatérských i profesionálních entomologů v rámci Entomologického klubu při Labských pískovcích vychází od založení časopis shrnující poznatky a příspěvky týkající nejen entomofauny Českého Švýcarska (Benda 2006). Recentně proběhlo široké spektrum průzkumů zaměřených na nejrůznější skupiny hmyzu pro potřeby aktualizace plánů péče o vybrané MZCHÚ Takto byly zpracovány např. ploštice (Baňař 2005, 2006, 2007, 2008), střevíkovití a drabčíkovití brouci (Krásenský 2005, 2007a, 2007b, 2008a, 2008b), Růžička (2005, 2006), fytofágní brouci (Strejček 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008) blanokřídlý hmyz (Blažej et Straka, in prep), motýly (Černý 2007, 2008a, 2008b), (Hula 2006), (Vávra 2002, 2003, 2004, 2005, 2006), rovnokřídlý hmyz apod. Významně rozšiřují znalosti o fauně dalších skupin bezobratlých např. Macek et al. (2004, 2005, 2006, 2007) či Pižl et al. (2006a, 2006b).

Průzkum avifauny v Českém Švýcarsku má bohatou historii, proto existuje velká řada významných dat z celé oblasti. Historické údaje pochází od autorů Förstera (1925, 1938), Loose (1905, 1915), Michela (1891, 1892, 1896, 1925), Schmatze (1928) atd. V recentní době jsou nejucelenější poznatky podány především Bendou (2005), dále např. Šuterou, Vondráčkem apod.

Monitoring znečištění ovzduší

Výzkumné monitorovací pracoviště v Brně provádělo na základě technické pomoci SCHKO Labské pískovce bazální monitoring zaměřený na atmosférické depozice. AOPK ČR středisko Brno (1998): Monitoring celkové atmosférické depozice na plochách bazálního monitoringu v Chráněných územích ČR. 

Geologie

Geologická stavba CHKO Labské pískovce je dobře prozkoumaná již od dob Hibsche, přestože se zajímal o tuto oblast jen okrajově. Konkrétní nutnost komplexního geologického průzkumu zatím nevyvstala. Poněkud jiná situace je v oblasti geomorfologie, jelikož celá CHKO nabízí nepřeberné možnosti dokumentace nejrůznějších systémů roklí až po studium mikrotvarů. Důležitou se jeví být studie tektonických poměrů, komplexní studie vzniku říčních teras v Kaňonu Labe, průzkum pedologických poměrů s důrazem na rozšíření spraší, výzkum vzniku štěrkopískových náplavů v údolí Labe a Jílovského potoka, výzkum vzniku slatinišť a rašelinišť, širší souvislosti v otázce skalních řícení v údolí Labe, které se problematiky ochrany přírody dotýkají zdánlivě okrajově a jsou řešeny vlastníky pozemků.

Komplexní průzkum rašelinišť

V roce 1997 započala komplexní inventarizace nejvýznamnějších rašeliništních ploch na území CHKO. Předmětem průzkumu byly následující skupiny: nižší rostliny (mechorosty), vyšší rostliny, ptáci, savci. V posledních letech byl průzkum zaměřen na vybrané skupiny hmyzu a byl doplněn i palynologické studie. Podařilo se získat poměrně obsáhlý objem dat k těmto významným přírodním stanovištím, který je prozatím uložen v digitální podobě na Správě národního parku České Švýcarsko.

Monitoring PPK

V roce 2008 započal monitoring ploch na vybraných plochách, kde jsou využívány finanční prostředky programu péče o krajinu. Počet sledovaných lokalit není pravděpodobně konečný a celá tato agenda se bude zajisté vyvíjet.

Monitoring naturových druhů

Monitoring vychází z potřeby znalostí nejen předmětů ochastí a EVL, ale také ostatních druhů zařazených do Směrnice č. 79/43/EEC Příloha II. Tyto podklady v podobě nejčastěji závěrečných zpráv slouží dále k praktické ochraně např. následná podpora populací a management lokalit s jejich výskytem.

Monitorovány jsou každoročně vybrané druhy ptáků, přičemž sokol a čáp černý jsou na hnízdech kroužkováni pověřenými osobami. Probíhá sčítání netopýrů na zimovištích a v letních koloniích, v podzimním období bývají rybářskými spolky sledovány stavy vracejících se lososů a probíhá mapování výskytu a hodnocení vybraných populací modrásků rodu Maculinea. Shromažďují se údaje o ostatních druzích např. dřevních skupin brouků, vážek (páchník hnědý, tesařík alpský, klínatka rohatá apod.) a ptáků.

V oblasti botaniky je monitorován žabníček vzplývavý (Luronium natans) na dvou lokalitách, a to na požární nádrži formou čtvercové metody rozdělení vodní plochy a je sledováno i zastoupení druhu ve vodním sloupci (3D).

 

Dále v rámci sledování výskytu zvláště chráněných druhů v Ústeckém kraji regionální pracoviště:

 

  • Spolupracuje na  projektu AOPK ČR Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR.
  • Provádí  monitoring plazů a obojživelníků v lokalitách Želinský meandr, Hornojiřetínská výsypka, Kopistská výsypka, Růžodolská výsypka,  Přírodní památka Údolí Hasiny u Lipence, Mokřad v Podhoří.

       

  • V rámci projektu České zemědělské univerzity se podílí na mapování zimovišť netopýrů a sčítání netopýrů.

       

  • Pro Českou ornitologickou společnost zajišťuje koordinaci projektu zimního mapování ptáků na Labi (2x ročně) a sčítání kormoránů (5x ročně).

  • Provádí  monitoring hlaváčku jarního v Ústeckém kraji.

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt