Array
čeština english polszczyzna

Myslivost

Historie

Na území CHKO má myslivost bohatou historii, ale bohužel také se všemi  negativními dopady. Již v minulosti byli lovem vyhubeni všichni velcí přirození predátoři – medvěd (1685), vlk (1759), rys (1743) a kočka divoká (1809). Po jejich vyhubení zůstala z původní zvěře na území zvěř jelení, srnčí a drobná. Od poloviny 19. století se začaly zvyšovat stavy zvěře (zvláště jelení) ve volnosti, které do té doby byly souladu s prostředím. Její cílevědomý chov nabyl na významu koncem 19. století, kdy na území dnešní CHKO vzniklo několik obor většího rozsahu. Předmětem obhospodařování zde byla především jelení zvěř. Známá byla obora založená Franzem Vogtem v letech 1927-1928 na části pozemků pronajatých od knížete Fr. An. Thuna-Hohensteina. Vogt zde dosáhl v chovu zvěře vynikajících výsledků díky speciálnímu složení předkládaných doplňkových krmiv. Základem pro chov byla zvěř dovezená z oborního chovu z Pruského Slezska a Slavonie a doplněná domácí zvěří. Po 2. světové válce se zvěř z obory dostala do volnosti.

Rovněž byly koncem 19. století importovány pro zpestření myslivosti některé nepůvodní druhy zvěře – muflon, daněk skvrnitý a kamzík horský (1907). Černá zvěř ve volné přírodě po roce 1780 se již nevyskytovala. Velcí kurovití ptáci – tetřev hlušec a tetřívek obecný, mizeli se stoupající intenzitou lesního hospodáření a jejich stavy v roce 1945 byly již nepatrné. V současné době se vyskytuje v malé míře jen tetřívek. Pro jeho zachování a zvýšení početnosti bylo vymezeno několik lokalit se zvláštním způsobem hospodaření. Jeřábek lesní se na území udržel zhruba do roku 1935.

Vysoké stavy jelení zvěře na všech majetcích, konec 2. světové války a neudržování oplocení zapříčinilo její rozšíření nejen po celé oblasti Labských pískovců, ale i Lužických hor. Její stavy se pozvolna zvyšovaly, ale v 70. letech minulého století nastal strmý nárůst, který není do současné doby snížen na optimální stavy. Strmý nárůst stavů zaznamenala v posledních letech i černá zvěř. Její současná populace pochází z převážné části z černé zvěře, která unikla ze ZOO po bombardování Drážďan v roce 1945.

Zajímavostí na území CHKO je chov kamzíka horského. Tento nepůvodní druh byl vysazen na Jetřichovicku a u Chřibské. Přes počáteční malé úspěchy s introdukcí, se po vypuštění z obůrek začal množit. Jeho stavy kolísaly, koncem 20. století byly maximální. Výskyt kamzíka je soustředěn v okolí České Kamenice, odkud se i v současné době sporadicky rozšiřuje do okolí.

 

Současnost mysliveckého hospodaření

CHKO Labské pískovce zahrnuje dle oblastního plánu rozvoje lesů 23 honiteb, v nichž je předmětem chovu zvěř jelení, daňčí, mufloní, kamzičí a srnčí. Normované a minimální stavy jsou v jednotlivých honitbách uvedeny u těchto druhů zvěře: jelení, dančí, muflon, srnčí, černá, kamzík a zajíc. Bonitní třídy honiteb se za posledních dvacet let nezlepšily, ba naopak,  hospodaření na polích na většině území ustalo a stav luk a pastvin se rovněž nezlepšil. Od tohoto stavu se odvíjí výrazně vyšší tlak zvěře na lesní kultury a s tím související vyšší riziko vzniku škod spárkatou zvěří. Intenzivní chovy zvěře (obory, bažantnice) se na území CHKO nevyskytují.

Druhy zvěře

Druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy dle zákona č. 114/1992 Sb. a Vyhlášky č. 395/1992 Sb., uvedených v (§ 2, písm. c) zákona č. 449/2001 Sb. a jejichž existence byla v honitbách v rámci CHKO Labské pískovce uživateli honiteb zaznamenána, či byla prokázána při průzkumech a výzkumech v území :

bobr evropský (Castor fiber)

rys ostrovid (Lynx lynx)

vydra říční (Lutra lutra)

čírka modrá (Anas querquedula)

čírka obecná (Anas crecca)

havran polní (Corvus frugilegus)

holub doupňák (Columba oenas)

jeřábek lesní (Bonasa bonasia)

jestřáb lesní (Accipiter gentilis)

káně lesní (Buteo buteo)

káně rousná (Buteo lagopus)

kopřivka obecná (Anas strepera)

kormorán velký (Phalacrocorax carbo)

koroptev polní (Perdix perdix)

krahujec obecný (Accipiter nisus)

krkavec velký (Corvus corax)

křepelka polní (Coturnix coturnix)

lžičák pestrý (Anas clypeata)

moták pochop (Circus aeruginosus)

poštolka obecná (Falco tinnunculus)

racek chechtavý (Larus ridibundus)

raroh velký (Falco cherrug Gray)

sluka lesní (Scolopax rusticola)

sojka obecná (Garrulus glandarius)

sokol stěhovavý (Falco peregrinus)

tetřívek obecný (Lyrurus tetrix)

volavka popelavá (Ardea cinerea)

výr velký (Bubo bubo)

 

Výskyt druhů zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem dle zákona č.449/2002 Sb.(§ 2, písm. d) a které uvádějí uživatelé honiteb ve statistických výkazech:

 

Savci:

daněk skvrnitý (Dama dama)

jelen lesní (Cervus elaphus)

jezevec lesní (Meles meles)

kamzík horský (Rupicapra rupicapra)

kuna lesní (Martes martes)

kuna skalní (Martes foina )

liška obecná (Vulpes vulpes)

muflon (Ovis musimon)

ondatra pižmová (Ondatra zibethica)

prase divoké (Sus scrofa)

srnec obecný (Capreolus capreolus)

tchoř tmavý (Mustela putorius)

zajíc polní (Lepus europaeus)

 

Ptáci:

bažant obecný (Phasianus colchicus)

hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)

holub hřivnáč (Columba palumbus)

husa polní (Anser fabalis)

husa velká (Anser anser)

kachna divoká (Anas platyrhynchos)

lyska černá (Fulica atra)

polák chocholačka (Aythya fuligula)

polák velký (Aythya ferina)

straka obecná (Pica pica)

špaček obecný (Sturnus vulgaris)

vrána obecná (Corvus corone)

 

Střety myslivosti s ochranou přírody

Z hlediska ochrany přírody není v CHKO stanovena únosnost území pro myslivecké hospodaření. Zjevné však je, že lokálně jsou stavy jelení zvěře enormě vysoké, často nad únosností pro lesní společenstva. Vysoké stavy zvěře se negativně projevují na stavu lesních porostů a lučních společenstev. Negativně působí zvěř především na přirozenou obnovu i výsadby cenných listnáčů a jedle. Dochází ke škodám i na volně rostoucí zeleni v krajině a na výsadbách ovocných dřevin v rámci programu záchrany starých ovocných odrůd. V závislosti na konkrétní lokalitě se uplatňuje zvěř srnčí, jelení, daňčí či mufloní. Proto je třeba zajišťovat nákladnou ochranu těchto lesních dřevin výstavbou oplocenek, nebo individuální ochranou. Výskyt vysoké zvěře ve vyšších nadmořských výškách (Sněžník) je silně ovlivněn vysokou sněhovou pokrývkou a poměrně tuhými zimami. Během zimy se zvěř koncentruje v údolích, kde je navíc nevhodně přikrmována.

Na zemědělských plochách způsobuje značné škody černá zvěř, a to včetně rozrývání travních porostů i v bezprostředním okolí lidských obydlí. Problémový je její častý výskyt přímo v samotných městských aglomeracích. Negativně se podílí na snižování stavů, či likvidaci tetřívka, zajíce, ale i srnčí zvěře a dalších druhů. Regulace stavů černé zvěře je z těchto důvodů nezbytná. Celkově lze konstatovat, že skutečné stavy spárkaté zvěře na území CHKO jsou vyšší než stavy plánované a skutečný odlov neodpovídá požadavku docílit normované stavy. Proto je žádoucí dále podstatně snižovat stavy spárkaté zvěře, a to především jelení.

U zvěře drobné došlo k rapidnímu poklesu stavů a tato z území mizí i nadále, a to i přesto, že se snížila intenzita zemědělského využívání krajiny a zemědělská půda je využívána převážně jen jako pastviny.

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt