Array
čeština english polszczyzna
Správa CHKO Labské pískovce >> Činnost pracoviště >> Turistika, sport a rekreace

Turistika, sport a rekreace

Turistika

Zájem o krajinné půvaby Českého Švýcarska se datuje na přelom 18. a 19. století a týkal se zprvu jen vysokých společenských kruhů, především šlechty, několika učenců a malířů ovlivněných romantismem. Vliv nově vznikajícího měšťanstva byl ještě malý. V této době vznikaly lovecké útulny a honosnější zámečky (Belvedér u Labské Stráně, Šternberk u Brtníků, lovecké chaty Na Tokání). Rostoucímu zájmu o přírodní krásy vycházejí vstříc majitelé zdejších panství výstavbou cest, stezek a zpřístupněním vyhlídek. Tak byly zbudovány chatky na Vilemínině stěně, Mariině skále a Rudolfově kameni u Jetřichovic. Starou turistickou tradici má Pravčická brána, kde již roku 1826 stál jednoduchý výčep. V roce 1877 dochází k prvnímu splutí soutěsek u Hřenska, kde byl od r. 1890 zahájen provoz na pramicích poháněných bidlem. Toto zpřístupnění, stejně jako výstavba první rozhledny na Vysokém Sněžníku r. 1864, vychází z iniciativy majitelů panství. V roce 1878 byl v Děčíně ustanoven Horský spolek pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz), který patřil k nejstarším turistickým spolkům na území našeho státu. Zabýval se budováním turistických stezek, mostů, laviček, vyhlídkových věží, restaurací a ubytoven. Z dalších spolků je nutno uvést Horský spolek pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen), založený roku 1885, který obdobně působil ve východních části Českého Švýcarska. Menší členskou základnou disponoval spolek Přátel přírody (Naturfreunde), jenž se opíral o členstvo hlavně z dělnického prostředí. V roce 1923 byl v Děčíně založen odbor Klubu českých turistů. Útlum turistiky vyvolaný první světovou válkou, byl v poměrně krátké době překonán. Podstatně výraznější přerušení přinesla druhá světová válka, v jejímž průběhu byla turistická činnost omezena na minimum. Poté zasáhlo drasticky do vývoje turistiky vysídlení německého obyvatelstva. Mnohá turistická zařízení byla opuštěna, zchátrala nebo i lehla popelem. Po roce 1945 nakrátko obnovil svoji činnost Klub českých turistů, který převzal některá turistická zařízení po německých spolcích a měl snahu pokračovat v činnosti předválečného zaměření. Totální výměna a snížení počtu obyvatelstva spolu s komunistickým pučem v r. 1948 však způsobily hluboký úpadek ve srovnání s předválečným obdobím. Turistická činnost byla od té doby organizována pod hlavičkou Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV). Od konce padesátých let vznikají ve větších obcích odbory turistiky ČSTV. Částečné oživení turistické činnosti nastává ke konci šedesátých let. Vznikají nové formy podnikové, odborářské a dětské hromadné rekreace. Rozmáhá se chalupaření, díky kterému se podařilo zachovat mnohá cenná vesnická stavení. Novým jevem je tu také tramping, jenž zde až po válce zapustil hlubší kořeny. Na turistickém ruchu se v Českém Švýcarsku vždy výrazně podíleli turisté ze sousedního Saska.

Pěší turistika má dodnes hlavní postavení ze všech turistických aktivit a tato bude i nadále preferována. V CHKO dnes probíhají značené turistické trasy v celkové délce 250 km. Procházejí a spojují reprezentativní části oblasti. Jejich hustota a rozsah je vzhledem k velikosti území dostatečný.

Horolezectví

Pískovcové lezení je specifické pro tuto oblast a má dlouholetou tradici. Vzniklo jako sport ve druhé polovině 19. století v sousedním Sasku. Jeho průkopníci postupně zavedli pravidla o etice a charakteru tohoto sportu. K prvním sportovním výstupům na území naší dnešní republiky došlo v r. 1888. Tehdy přišli ze Saska do oblasti kolem Pravčické brány Carl Beck a bratři Maurerovi a vystoupili na Beckstein (Pevnost) a Jägerhorn (Lovecký roh). Další výstupy v téže oblasti uskutečnili až za šest let Friedrich Maurer a Dr.Oscar Schuster, jedna z nejvýznamnějších postav pískovcového lezení v Sasku a dobrý alpský horolezec. Ještě před první světovou válkou byly zlezeny významné věže v oblasti labského údolí, Rájce, Ostrova a Tisé. První světová válka způsobila veliké ztráty i v řadách horolezců. Po r.1920 přišly na řadu menší skály u Jetřichovic, v okolí Bělé a v oblasti Kyjovského údolí. Kromě vynikajících saských lezců přibývali mezi horolezci i  zdejší Němci.

Po r.1945 přebírají iniciativu čeští horolezci, kteří zprvu opakují výstupy předchůdců, ale záhy začínají lézt nové a stále těžší cesty. K oživení pískovcového lezení i turistiky došlo ve 20. století koncem šedesátých let a v letech sedmdesátých, kdy bylo zrušeno hraniční pásmo, ve kterém ležela část lezecky atraktivních oblastí. Po r.1970 se okruh horolezeckých cílů rozšířil o cesty na masívy.

Pískovcové lezení je dnes regulováno v „Pravidlech lezení v pískovcových skalních oblastech v Čechách“ (viz www.horosvaz.cz) a platnou legislativou. Aby nedocházelo k poškozování povrchu skal, je například zakázáno lezení za mokra. Není povoleno používání magnézia a jiná činnost narušujících vzhled či povrch skalních útvarů.

Cykloturistika

V současné době jsou vyznačeny trasy především v levobřežní části CHKO v prostoru  Sněžník, Tisá, Petrovice. Další trasy jsou navrženy v územních plánech také v oblasti východně od Labe. Trasy jsou vedeny po veřejných a lesních cestách, které mají odpovídající technický stav. V některých úsecích, kde to parametry cest dovolují, jsou cyklotrasy používány i pro pěší turistiku.

Veřejná tábořiště

Na  území CHKO jsou tábořiště při sídelních místech - Tisá, Ostrov, Kamenná, Oleška, Vysoká Lípa, Jetřichovice. Celková kapacita se pohybuje kolem 2 000 míst. Jejich další rozvoj musí být podřízen urbanistickému řešení obcí. Některá stávající tábořiště již nemohou být kapacitně rozšiřovány.

Neveřejná tábořiště

V letních měsících je CHKO využívána různými oddíly (např. skauti, pionýři, rybáři) k táboření. K táboření na vybrané lokalitě je nutný souhlas vlastníka pozemku. Správa CHKO Labské pískovce pak může k táboření udělit souhlas, tj. vyhradit místo za použití ustanovení § 26 odst.1, písmeno b) zákona 114/1992 Sb. V tomto povolení se stanovují podmínky ( např. počet účastníků, případná omezení). Je zakázáno budování pevných zařízení, která by po skončení tábora nešla odstranit.

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt