Array
čeština english polszczyzna

Národní přírodní rezervace

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE KAŇON LABE

Administrativní údaje: NPR Kaňon Labe se rozkládá na pravém svahu kaňonu Labe mezi Děčínem a Hřenskem, rozloha 480 ha, zřízena Vyhláškou MŽP č. 142/2010 Sb., ze dne 4. 6. 2010

Plán péče: Plán péče pro NPR Kaňon Labe na období 1.6.2010-31.12.2023, zpracoval EKOLES – PROJEKT s.r.o., schválen dne 1.6.2010

Katastrální území: Hřensko, Labská stráň, Loubí u Děčína, Ludvíkovice, Růžová

Předmět ochrany: předmětem ochrany jsou:

a) přirozené lesní porosty na pravém svahu kaňonu řeky Labe tvořené především acidofilními a květnatými bučinami, suťovými lesy a bory a tvořícími biotop vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů

b) geomorfologicky ojedinělý útvar pravého svahu kaňonu řeky Labe tvořeného formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především rozsáhlých skalních stěn, věží a složitě členěných hřbetů, suťových polí, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočišnými společenstvy

c) typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla vyhlášena EVL Labské údolí 

Geologie: Kaňon řeky Labe je jediným pískovcovým kaňonem na území České republiky s hloubkou místy až 300 metrů, kterým protéká největší vodní tok v českých zemích. Jedná se o nejzachovalejší kaňon v celé délce řeky s výrazně vyvinutým říčním fenoménem, který se díky své poloze  v rámci severního (sudetského) pohraničního horstva velmi odlišuje od středočeské oblasti s kaňony Labe i Vltavy. Na kaňon Labe je vázána řada geologických profilů včetně kontaktu křídových pískovců s podložním krystalinikem. V údolí Labe severně od Děčína se pod pískovci nacházejí prvohorní fylity, ale i metamorfované droby a břidlice staro-prvohorního stáří. Území je tvořeno plochou hornatinou vyvinutou v kvádrových pískovcích z období svrchní křídy s vulkanickými kupami a suky, s hlubokými, většinou tektonicky založenými údolími a krystalinikem – Labského břidličného pohoří v údolí Labe.

Flóra: Na průřezu kaňonem Labe lze sledovat pozoruhodný sled lesních společenstev od borových doubrav na plošinách přes reliktní boreokontinentální bory na hranách sklaních stěn, dále přes acidofilní bikové bučiny, až po suťové lesy dubohabrového stupně. Na území NPR navazují k Labi fragmenty nížinných luhů s topolem černým. V případě bučin se jedná o nejníže položený výskyt v ČR. Vliv reliéfu na vegetaci je patrný i v podélném směru, kde vlivem různých expozic podmíněných záhyby toku Labe se střídají submontánní bučiny s porosty suchých acidofilních doubrav. Řeka Labe se zařezává až na úroveň krystalinického podloží, které podmiňuje výskyt acidofilních bučina a květnatých bučin s kostřavou lesní. Místy jsou zachovány maloplošné fragmenty jasanovo-olšového luhu s výskytem přesličky největší. Reliktní bory jsou biotopem rojovníku bahenního (Ledum palustre), vpískovcovém skalním údolí Suché Kamenice se nachází vzácný vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), v údolí Loubského potoka roste měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Suťové lesy a lesní okraje jsou stanovištěm pro udatnu lesní (Aruncus vulgaris),  v zachovalých lesních porostech roste kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), na vlhkých místech lesních pramenišť se vyskytuje mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium oppositifolium) a ostřice převislá (Carex pendula).

Fauna: Území NPR Kaňon Labe poskytuje podmínky nejen pro život, ale i pro rozmnožování mnoha živočichů, z nichž někteří jsou zařazeni do Červené knihy jako ohrožené druhy. Ze savců zde žije např. plch velký(Glis glis), plch zahradní (Eliomys quercinus),veverka obecná (Sciurus vulgaris) a celá řada druhů netopýrů (Myotis brandtii, Barbastella barbastellus, Myotis myotis, Rhinolophus hipposideros). Lesní porosty a skalní objekty obývá např. čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), krkavec velký (Corvus corax), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerium), lejsek malý (Ficedula parva) a šedý (Muscicapa striata) a výr velký (Bubo bubo). Z obojživelníků a plazů  potom čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis)a zmije obecná (Vipera berus). Kromě uvedených živočichů lze do výčtu zařadit vzácné druhy jako páskovec dvouzubý, klínatka rohatá, mravenec horský, datel černý a netopýr vodní.

Činnost: Mezi hlavní úkoly pro toto území s vysokou druhovou bohatostí lesních dřevin s bohatou prostorovou a věkovou diverzitou lze zařadit požadavek na přírodě blízkou péči o lesní ekosystémy včetně vymezení zóny bezzásahovosti. Pro zabezpečení vstupů do jeskyní, usměrnění návštěvníků a omezení jejich vlivu včetně protierozních opatření jsou plánována technická opaření. Péče o území dále spočívá i v redukci invazních druhů rostlin (např. netýkavka žlaznaá, křídlatka, trnovník akát, borovice vejmutovka, dub červený).

 

 

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE JEZERKA

Celkový pohled na skalní masiv vrchu Jezeří, Foto: Vít Tejrovský

Bukové porosty v NPR Jezerka, Foto: Vít Tejrovský

Administrativní údaje: Příkré svahy údolí Vesnického potoka a jižní svah vrchu Jezeří 1,5 km jihozápadně od zámku Jezeří. Rozloha: 136 ha, nadmořská výška: 342 - 706 m. Zřízeno výnosem MK ČSR č. 13.359/68-II/2 ze dne 20.01.1969.

Plán péče: Plán péče o NPR Jezerka pro období 2013-2018 zpracovala AOPK ČR,  schválen dne 25.2. 2013.

Katastrální území: Jezeří, Podhůří u Vysoké Pece, Kundratice u Chomutova

Předmět ochrany: Předmětem ochrany je geobiocenóza listnatého lesa (smíšené bučiny a doubravy) v minulosti imisně silně zatížené oblasti. Bukové porosty dosahují stáří přibližně 250 let, na vrcholu Jezeří se nachází jedna z nejvýše položených doubrav v České republice.

Geologie: Z geologického hlediska je území součástí krušnohorského krystalinika patřícího do Českého masívu. Je budováno metamorfovanými horninami – dvojslídnou až biotitickou ortorulou středně až hrubě zrnitou, plástevnatou, pouze do severního okraje území zasahuje poloha reliktního granitu (žuly). Nízký stupeň přeměny vykazují horniny některých vrcholových skalek, kataklastické žuly, které se počítají k tzv. žulorulám. Na území NPR převažují horniny ze skupiny červených rul. Jejich název „červené“ pochází od načervenalého zbarvení horniny vlivem přítomnosti hematitového pigmentu v živcích. Jedná se většinou o pevné, hrubozrnné horniny s hojnými porfyroblasty živce („okaté ortoruly“). Některá oka jsou až několik centimetrů veliká. Odlučnost těchto hornin je dána mírou břidličnatosti získanou při metamorfních pochodech. Vyskytuje se zde rula balvanitá (bochníky), kvádrovitá, místy deskovitá. Vzhledem k její hrubozrnnosti ostré hrany rychle zvětrávají a zaoblují se. Velmi časté jsou spáry s oblými okraji, zaoblené police a balvany, plotny s výraznými oky živce.

Flóra: Ze zvláště chráněných druhů rostlin se v národní přírodní rezervaci vyskytuje bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), dřín obecný (Cornus mas), lilie zlatohlavá (Lillum martagon), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), medovník meduňkolistý (Mellitis mellissophyllum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), okrotice bílá (Cephalanthera alba), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum).

Fauna: Ze zvláště chráněných druhů živočichů lze na území národní přírodní rezervace spatřit tyto druhy: kovařík fialový (Limoniscus violaceus), tesařík alpský (Rosalia alpina), zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis), zdobenec proměnlivý (Gnorimus variabilis), mlok skvrnitý (Salamandra salamadra), čolek horský (Triturus alpestris), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), slepýš křehký (Anguis fragilis), roháč obecný (Lucanus cervus), mravenec (Formica sp.), krajník hnědý (Callosoma inquisitor), ropucha obecná (Bufo bufo), Výr velký (Bubo bubo), strakapoud prostřední (Dendrocopus medius), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), žluva hajní (Oriolus oriolus).

Činnost: Cílem ochrany je zachování přirozeného charakteru reprezentativních ekosystémů středoevropského listnatého lesa s populacemi vzácných rostlinných a živočišných druhů, zejména kovaříka fialového (Limoniscus violaceus). Je nutné preferovat zachování mikrostanovišť (staré odumírající stromy, zápoj korun) před obnovou porostů. Cílem je ponechání území samovolnému vývoji.

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt