Array
čeština english polszczyzna

Přírodní památky

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HOFBERG

Administrativní údaje: Leží východně od obce Jetřichovice části Vysoká Lípa. Rozloha: 0,8311 ha, nadmořská výška: 325 - 345 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č. 1/2002 s účinností od 10.11. 2000.

Plán péče: Plán péče pro PP Hofberg na období 2000-2010, zpracovala Správa CHKO Labské pískovce, schválen dne 7. 11. 2000

Katastrální území: Vysoká Lípa

Předmět ochrany: Předmětem ochrany je květnaté luční společenstvo na mělkých půdách s charakteristickými rostlinnými druhy.

Geologie: Svahy vrchu Hofberg jsou tvořeny druhohorními turonskými kvádrovými pískovci a čtvrtohorními svahovými hlinitopísčitými sedimenty o neveliké mocnosti. Pískovce na několika místech ve svahu vytvářejí skalní výchozy.

Flóra: Bohatá druhová rozmanitost této lokality je dána především tím, že kvádrové pískovce a jejich vegetace (skalky s vřesem) je proniknuta čedičovou vyvřelinou, na kterou je vázána bohatší vegetace. Pozoruhodná je především přítomnost rostlinných druhů, jejichž výskyt je v rámci CHKO ojedinělý, např.: pavinec horský (Jasione montana), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), starček přímětník (Senecio jacobaea), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), mochna přímá (Potentilla recta). V minulosti se vyskytovala i zeměžluč okolíkatá (lékařská) (Centaurium erythraea).

Fauna: Ze vzácných nebo ohrožených živočichů zde žije např. křižák pruhovaný či zmije obecná. Typickým představitelem rovnokřídlého hmyzu je saranče Stenobothrus lineatus.

Činnost: Lokalita je každým rokem kosena z důvodu udržení a rozvoje lučních druhů rostlin. Druhové bohatství flóry velmi pozitivně ovlivňuje i populace bezobratlých. V minulosti byl z části lokality odstraněn nálet.

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA JESKYNĚ POD SNĚŽNÍKEM

Administrativní údaje: Lokalita se nachází severně od města Jílové. Rozloha: 0,1 ha, nadmořská výška: 575 - 580 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/98 s účinností od 10.1.1999.

Plán péče: Plán péče o přírodní památku Jeskyně pod Sněžníkem na období 2009-2018, zpracovala Správa jeskyní ČR, schválen dne 10.12.2008

Katastrální území: Sněžník

Předmět ochrany: Posláním přírodní památky je ochrana unikátního geologického fenoménu - systému podzemních pseudokrasových dutin spojených s fluoritovou mineralizací.

Geologie: V masivu druhohorních křídových pískovců Vysokého Sněžníku vznikl systém rozměrných pseudokrasových dutin doprovázených fluoritovou mineralizací. Dutiny nejsou spojeny s povrchem a byly nafárány až při podzemní těžbě fluoritu na ložisku Jílové – Sněžník. Dutiny vznikly pravděpodobně jako důsledek mladé gravitační tektoniky (odsedávání a sesouvání bloků v rozpukaném pískovcovém masivu na svazích Vysokého Sněžníku). S dutinami je místně i časově spojená nízkoteplotní fluoritová mineralizace. Lokalita představuje v Evropě vzácný geologický a geomorfologický fenomén.

Fauna: Štola slouží jako zimoviště pro různé druhy hmyzu. Ve vchodových dveřích byly ponechány vletové otvory pro případné zimování netopýrů (např. v roce 2004 zde byli zaznamenáni dva vrápenci malí, Rhinolophus hipposideros).

Lesnictví: Přírodní památka se nachází na ploše, která v minulosti sloužila jako technické zázemí pro těžební činnost a okolní pozemky z tohoto důvodu byly rekultivovány a znovu osázeny.

Činnost: Hornická činnost probíhala v této lokalitě v letech 1955 až 1995, kdy byla těžba definitivně ukončena. V letech 2003 – 2007 proběhly rozsáhlé práce na opravách pažení, zajištění vstupních prostor (včetně instalace elektronického zabezpečovacího systému) a dalších technických zařízení zajišťující bezpečnost v podzemních prostorách.

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA MEANDRY CHŘIBSKÉ KAMENICE

Administrativní údaje: Přírodní památka se rozkádá mezi obcemi Všemily a Srbská Kamenice, v roce 2010 byla nově vyhlášena/přehlášena nařízením SCHKO Labské pískovce č. 2/2010 ze dne 1.7.2010 v souvislosti s jejím rozšířením o přilehlou potoční nivu. Rozloha přírodní památky je 8,5 ha, nadmořská výška 200 m n.m.

Katastrální území: Všemily, Srbská Kamenice

Plán péče: Plán péče pro přírodnípamátku Meandry Chřibské Kamenice na období 2010-2021, zpracovala Správa CHKO Labské pískovce, schválen dne 1.7.2010.

 Předmět ochrany: Předmětem ochrany přírodní památky je přirozeně meandrující tok Chřibské Kamenice a potoční niva tohoto toku mezi obcemi Všemily a Srbská Kamenice. Jedná se o ochranu procesů samovolného vývoje toku a zachování typické ukázky erozního působení vodního toku s doprovodnou zelení, mokřadními biotopy a lučními porosty. Jsou zde velmi dobře vyvinuty jak obnažené kolmé břehy, tak i ploché písčité břehy. Území představuje významné útočiště řady rostlinných a živočišných druhů.

Geologie: Podklad tvoří druhohorní kvádrové pískovce spodního turonu, které jsou překryty čtvrtohorními písčitými náplavy Chřibské Kamenice. V chráněném území a jeho okolí je vyvinuta říční niva s bočním prameništěm.

Flóra: Přilehlé luční porosty sloužily v minulosti jako pastviny pro skot a tím byla výrazně ovlivněna skladba luční vegetace. Ze zajímavějších druhů se na březích a v břehových porostech říčky Chřibské Kamenice vyskytují např. udatna lesní (Aruncus vulgaris), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) a bukvice lékařská (Betonica officinalis). Na levém břehu se zachovalo slepé rameno, ve kterém byl zjištěn výskyt ohroženého a vzácného druhu červené řasy potěrky Batrachospermum sp., která se vyskytuje v čistých vodách.

Fauna: Hnízdí zde ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horský (Motacilla cinerea.). Je zjišťována vydra říční (Lutra lutra). V potoce se vyskytují vranka obecná (Cottus gobio), pstruh potoční (Salmo trutta), mihule potoční (Lampetra planeri) a do nedalekého úseku Chřibské Kamenice byl reintrodukován losos obecný (Salmo salar). Typickým představitelem je také např. šídlopáskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii). 

V přilehlé nivě se v jarním období ve vysokostébelných lučních porostech ozývá samec chřástala polního (Crex crex) a ojediněle se lze setkat také s bramborníčkem hnědým (Saxicola rubetra). Byly vytvořeny tůně na podporu reprodukce obojživelníků. Bohatý výskyt a rozmnožování bylo zaznamenáno u čolka obecného (Lissotriton vulgarit), č. horského (Mesotriton alpestris), u ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana zeleného (Pelophylax esculenta) a s. hnědého (Rana temporaria). Hojně se vyskytuje ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Tůně a jejich okolí je jako loviště využíváno čápem černým a volavkou popelavou.

Lesnictví: Stromovou vegetaci zastupují lemová společenstva olšin a vrb.

Činnost: Vodní tok je ponechán samovolnému vývoji, péče o toto území se soustřeďuje na odstraňování padlých stromů z koryta toku, které tvoří významnou překážku přirozenému průtoku a likvidaci nepůvodních druhů rostlin - křídlatky japonské (Reynoutria japonica.) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera).

Z důvodu udržení sukcese jsou přilehlé okolní luční pozemky extenzivně hospodářky využívány, jedná se o kosení a pastvu. Vytvořené tůně významným způsobem přispívají ke zvýšení biodiverzity lokality a je žádoucí jejich další tvorba. Z důvodu probíhajícího procesu zazemňování mokřadů je nutná též jejich údržba (regenerace).

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA RYBNÍK U KRÁLOVA MLÝNA

Administrativní údaje: Leží v lesním komplexu severně od Děčína u Maxiček, okres Děčín. Rozloha: 0,6033 ha, nadmořská výška: 365 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č. 2/2000 s účinností od 10.11.2000.

Plán péče: Plán péčeo Přírodní památku Rybník u Králova mlýna na období 2009-2023, zpracovala Správa CHKO Labské pískovce, schválen dne 4.3.2009

Katastrální území: Maxičky

Předmět ochrany: Hlavním předmětem ochrany je vodní rostlina žabníček vzplývavý (Luronium natans). Tento druh byl do roku 1999 považován v České republice za vyhynulý. Při floristickém průzkumu se podařilo nalézt populaci tohoto druhu v Královomlýnském rybníce (Suda et al. 2000).

Geologie: V podloží jsou druhohorní turonské kvádrové pískovce. Rybník byl založen na dně údolí protékaného potokem Napajedla, kde se vyskytují i čtvrtohorní svahové a aluviální sedimenty.

Flóra: Lokalita dobře odpovídá ekologickým nárokům žabníčku. Je pro ní typická nezvykle průzračná voda s viditelností až na samé dno, nízká koncentrace rozpuštěných látek s velmi nízkým množstvím fosforu a dusíku. V pobřežní vegetaci Mlýnského rybníka dominují ostřice ježatá a zobánkatá, vrbovka bahenní (Epilobium palustre), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), suchopýr úzkolistý, sítina článkovaná (Juncus articulatus) a cibulkatá (J. bulbosus), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), šišák vroubkovaný, zevar vzpřímený (Sparganium erectum) a rdest vzplývavý.

Fauna: Z významných zástupců skupiny Odonata byla pozorována: motýlice lesklá (Calopterix splendens), šídlatka zelená (Lestes virens), šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum), šídlo sítinové (Aschna juncea), šídlo královské (Anax imperator), páskovec kroužkovaný (Cordulogaster boltonii), vážka tmavá (Sympetrum danae).

Z dalších druhů byl pozorován skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana arvalis), čolek obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (Triturus alpestris).

Činnost: Plánuje se oprava hráze rybníky, která v současné době protéká.

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA TISKÉ STĚNY

Administrativní údaje: Leží na severním okraji obce Tisá. Rozloha: 99,56 ha, nadmořská výška: 533-615 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č. 3/96 s účinností od 10.6.1996.

Plán péče: Plán péče na období 2005-2014 zpracovala Bc. D. Terhešová, Ing. H. Hentschelová, schválen dne 28. 1. 2009.

Katastrální území: Tisá 

Předmět ochrany: Ochrana unikátního skalního města, které představuje i významné refugium řady živočišných druhů.

Geologie: Skalní město se vytvořilo působením erozních činitelů (voda, vítr, mráz, chemické zvětrávání) v druhohorních sedimentech české křídové pánve zastoupených kvádrovými středně až hrubě zrnitými křemennými pískovci cenomanu, ale zejména spodního turonu. Eroze postupovala podél sítě svislých puklin v pískovci a během třetihor a hlavně čtvrtohor rozčlenila původně souvislou pískovcovou desku na jednotlivé bloky a věže skalního města. To je tvarově velmi bohaté - nacházejí se zde skalní tunely, dutiny, jeskyně, voštiny, lišty a další útvary. Čtvrtohorní sedimenty se nacházejí převážně při úpatí skal a v údolí mezi Tiskými a Severními stěnami. Jedná se o písčité sutě a hlíny. 

Flóra:  Flora Tiských stěn je poměrně chudá, charakteristickými druhy jsou např. vřes obecný, metlička křivolaká a hasivka orličí (Pteridium aquilinum).

Fauna: Velmi zajímavý je nález brouka stehenáče Calopus serraticornis. Z ptačích druhů zde pravidelně hnízdí poštolka obecná (Falco tinnunculus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a krkavec velký (Corvus corax). V minulosti zde hnízdil také sokol stěhovavý (Falco peregrinus).

Lesnictví: Výrazné zastoupení v lesních porostech má bříza bělokorá a borovice lesní.

Činnost: Tiské stěny jsou velmi hojně navštěvovány turisty a horolezci. S tím souvisí i zvýšená eroze. Správa CHKO v letech 1996-2004 zajistila na několika místech intalaci zábradlí s cílem usměrnit návštěvníky Tiských stěn, dále financovala sanaci erozních rýh, výstavbu svodnic a opravu schodů. Je připraven komplexní projekt na omezení negativního vlivu vysoké návštěvnosti.

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA MRAVENČÁK

Obnažený lávový příkrov, Foto: Vít Tejrovský

Administrativní údaje: Kuželovitý vrchol okrajové části Doupovských hor 1,5 km jižně od Klášterce nad Ohří. Rozloha: 1,50 ha, nadmořská výška: 470 - 531 m. Zřízeno usnesením rady ONV Chomutov 242/90  ze dne 22.11. 1990.

Plán péče: Plán péče o PP Mravenčák pro období 2010 -2021 zpracoval Ing. Čestmír Ondráček

Katastrální území: Lestkov u Klášterce nad Ohří

Předmět ochrany: Předmětem ochrany je významná geologická, geomorfologická a botanická lokalita s význačným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.

Geologie: Vrch Mravenčák je tvořen tělesem leucitického tefritu (šedočerná hornina s četnými vyrostlicemi augitu) s polohami tufů. V nich jsou 2–4 m mocné žilky nebo shluky karbonátu. Na západním svahu těsně pod vrcholem se nachází 3– 6 m vysoká skalní stěna příkrých čedičových skal (bradlo, ostroh - označován místními názvy jako Jakubova skála či Čertův zub), kde vrstva tufů kapsovitě vyvětrává do hloubky asi 0,5 m. Úpatí skalní stěny lemují strmé svahy pokryté částečně obnaženými zvětralinami sopečných vyvřelin. Navazující svahy pokrývají zazemnělé sutě.

Flóra: Floristicky nejcennější je k JZ obrácené skalní bradlo, obnažená čedičová a tufová drolina při jeho úpatí a holá skalnatá plošina na jeho vrcholu. Pozornost zasluhují též fragmenty skalnatých xerotermních louček v severní a severozápadní části ZCHÚ a mezi skalním bradlem a západojihozápadní hranicí, které jsou však zčásti zarostlé náletem dřevin. Cenné jsou i křovinaté lemy na okrajích lesa. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), tařice skalní Arduinova (Aurinia saxatilis subsp. arduini), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl Ivanův (Stipa pennata).

Fauna: Ze zvláště chráněných druhů živočichů lze na území přírodní památky spatřit tyto druhy: ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka hladká (Coronella austriaca), krahujec obecný (Accipiter nisus), holub doupňák (Columba oenas), rorýs obecný (Apus apus), lejsek šedý (Muscicapa striata), krkavec velký (Corvus corax), veverka obecná (Sciurus vulgaris).

Činnost: Je třeba každoroční likvidace křovin.  Zákrok je nutné doplnit ještě kosením a odstraněním pokosené biomasy. Prioritní cíl je zachování lesostepního charakteru lokality,  postupná eliminace  nepůvodního Larix decidua, zvětšení plochy bezlesí a samovolný vývoj lesních porostů (ponechání poškozených a suchých stromů v porostu).

 

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA RAŠOVICKÉ SKÁLY

Celkový pohled na Rašovické skály od Lestkova, Foto: Vít Tejrovský

Administrativní údaje: Strmé čedičové skalní stěny západního hřbetu Nedílu asi 1,2 km východně od obce Lestkov. Rozloha: 35 ha, nadmořská výška: 398 - 584 m. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu v Chomutově dne 20.5. 1992.

Plán péče: Plán péče o PP Rašovické skály pro období 2012 -2023 zpracovali Mgr. Jiří Křivánek a  Ing. Čestmír Ondráček, schválen 28.2. 2012

Katastrální území: Lestkov u Klášterce nad Ohří, Suchý Důl u Klášterce nad Ohří

Předmět ochrany: Předmětem ochrany jsou skalnaté svahy s teplomilnými společenstvy.

Geologie: Horniny severního okraje třetihorního neovulkanického komplexu Doupovských hor jsou zastoupeny čedičovými horninami a jejich pyroklastiky. Skalní útvar ve ZCHÚ je horizontálně souvislý a vertikálně povrchově členěný na patra. Místy se nacházejí samostatné skalní výchozy (na vrcholu a u paty skály). Výška skalního útvaru se pohybuje v rozmezí cca 20 – 23 m, délka okolo 150 m. Skály jsou tvořeny z velké části amfibolitickými trachyty (světlejší, jemnozrnné) - centrální část a místy tufity (tmavší, hrubozrnné) – periferní části.

Flóra: Na příkrých skalních stěnách skalního bradla a na jeho obnažené horní hraně se hojně vyskytují původní pestrá rostlinná společenstva s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, např. česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), pochybek severní (Androsace septentrionalis), tařice skalní Arduinova (Aurinia saxatilis subsp. arduini), řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus),zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus). Mezi skalním bradlem a hranicí lesa (při JV hranici ZCHÚ) jsou zachovány fragmenty přirozených teplomilných rostlinných společenstev. Z význačných druhů rostlin se zde vyskytujesasanka lesní (Anemone sylvestris), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), rožec krátkoplátečný (Cerastium brachypetalum), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), svízel moravský (Galium valdepilosum), prvosenka jarní šedavá (Primula veris subsp. canescens), koniklec luční český  (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Většinu plochy přírodní památky Rašovické skály pokrývají lesní porosty. Zajímavé jsou zejména fragmenty původních břekových doubrav na prudkých svazích při skalním bradlu. K přirozeným (původním) lesním porostům patří i suťové lesy pod skalním bradlem, ve svažité západní části a v okolí jednotlivých návrší. Jejich bylinný podrost je pestrý, přirozený, s výskytem řady význačných druhů, např. huseník chudokvětý (Arabis pauciflora), třezalka horská (Hypericum montanum), lněnka bavorská (Thesium bavarum), kozlík ukrajinský chlumní (Valeriana stolonifera subsp. angustifolia). Na území přírodní památky se dále vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vstavač mužský (Orchis mascula), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).

Fauna: Ze zvláště chráněných druhů živočichů lze na území přírodní památky spatřit tyto druhy: ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka hladká (Coronella austriaca), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), holub doupňák (Columba oenas), skřivan lesní (Lullula arborea), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), rorýs obecný (Apus apus), sluka lesní (Scolopax rusticola), výr velký (Bubo bubo), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striga), krkavec velký(Corvus corax), veverka obecná (Sciurus vulgaris), rys ostrovid (Lynx lynx).

Činnost: Dlouhodobým cílem péče je zachování významného geologického profilu, pestrého rostlinného společenstva skalního bradla a vytvoření uceleného přirozeného lesního porostu (suťových lesů, doubrav a bučin a dubohabřin) s bohatým bylinným podrostem na celé ploše ZCHÚ. Prioritním zájmem je udržování stavu bezlesí na horním okraji skalního bradla a v jeho bezprostředním okolí (kosení stepních ploch, odkřovování) a vytvoření (rekonstrukce) přirozených různověkých lesních porostů v celém ZCHÚ. Je nutné postupně, v rámci plánovaných výchovných a obnovních zásahů, výrazně zredukovat a posléze odstranit nepůvodní druhy dřevin (Pinus nigra, Larix decidua a Picea abies).

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt