Array
čeština english polszczyzna

Přírodní rezervace

PŘÍRODNÍ REZERVACE ARBA

Administrativní údaje: Část louky v nivě řeky Kamenice u obce Srbská Kamenice. Rozloha: 3,98 ha,

nadmořská výška: 212 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/96 s účinností od 1.1.1996.

Plán péče: Plán péče pro PR Arba pro období 2004-2013, zpracovala Správa CHKO Labské pískovce, schválen dne 17.1.2005.

Katastrální území: Srbská Kamenice

Předmět ochrany: Ochrana společenstev slatinné louky, pramenišť a na ně vázaných druhů rostlin a živočichů. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších mokřadů na území Labských pískovců.

Geologie: Podklad tvoří druhohorní sedimenty české křídové pánve zastoupené pískovci středního turonu. Pískovce jsou překryté čtvrtohorními hlinitopísčitými svahovými sedimenty a náplavy řeky Kamenice. Půdy jsou písčité, zčásti glejové. Jedná se o oblast vývěrů podzemních vod z křídových souvrství.

Flóra: Rezervace je tvořena několika plochami s různým stupněm zamokření. Na nejvlhčích místech roste rákos obecný (Phragmites australis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata Dlouhodobé neobhospodařování umožnilo na zamokřených plochách růst ostřici latnaté (Carex paniculata), která vytváří trsy (zvané ”bulty” nebo ”stoličky”) až 1 m vysoké. Na relativně sušších kosených plochách se vyskytuje např. s prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bledule jarní (Leucojum vernum). Na hladině malých tůněk a pomalu tekoucích potůčků roste potočník vzpřímený (Berula erecta). Je zde možno nalézt některé ohrožené druhy mechorostů, např. druhy mokřin baňatku Mildeovu (Brachythecium mildeanum) a rokýtek (Amblystegium humile), obnaženou vlhkou půdu osidlující prchavičku lesklou (Pseudephemerum nitidum) či na kmenech v přilehlé olšině rostoucí epifyt křídlečku zprohýbanou (Dicranoweisia cirrata).

Fauna: PR Arba je zajímavá některými druhy žížal, mezi něž patří Aporectodea limicola,druh s atlantským typem rozšíření zjišťovaný v ČR jen naprosto ojediněle. Kobylka Conocephalus dorsalis patří k typickým představitelům rovnokřídlého hmyzu mokrých luk. Na lokalitě byl také zjištěn výskyt více než 15 druhů vážek. Malé vodní plochy jsou domovem skokana ostronosého (Rana arvalis), skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a užovky obojkové (Natrix natrix). Pravidelně zde hnízdí chřástal vodní (Rallus aquaticus) a rákosník obecný (Acrocephalus sciparceus). Nepravidelně hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago) a linduška luční (Anthus pratensis). Savci jsou zastoupeni např. rejscem vodním (Neomys fodiens), netopýrem Brandtovým (Myotis brandti), myškou drobnou (Micromys minutus).

Činnost: Na části lokality je nutné provádět každoroční kosení spojené s odstraňováním sklizené biomasy. Průběžně je třeba udržovat také malé vodní plochy (tůňky) před zazemňováním, protože představují významné refugium výskytu a rozmnožování řady mokřadních druhů rostlin a živočichů. 

PŘÍRODNÍ REZERVACE ČABEL

Administrativní údaje: Leží 1,5 km sv. od obce Bynovec pod úpatím Bynoveckého vrchu.Rozloha: 9,19 ha, nadmořská výška: 374 m. Vyhlášeno výnosem MK ČSR č.j.16634/73 ze dne 29.12.1973.

Plán péče: Plán péče pro PR Čabel na období 2005-2014, zpracoval Ing. V. Meščerjakov, Ing. J. Smejkal, schválen dne 1.6.2004

Katastrální území: Bynovec

Předmět ochrany: Na menší části plochy rezervace se rozkládá rašeliniště s typickou flórou, zbytek zaujímá přilehlý rašelinný bor.

Geologie: V podloží jsou druhohorní kvádrové pískovce středního turonu, které jsou součástí české křídové pánve. Mírně zvlněný povrch lokality pokrývají čtvrtohorní hlinitopísčité zvětraliny a částečně i rašeliny.

Flóra: Flóra je zastoupena charakteristickými druhy, jako je např. rojovník bahenní, klikva bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a sítina niťkovitá (Juncus filiformis). Dominujícími mechy jsou rašeliníky. Ze vzácnějších zástupců zde rostou rašeliník bradavčitý (Sphagnum papillosum) a rašeliník bodlavý (Sphagnum cuspidatum). Z rašeliništních játrovek se vyskytuje např. křepenka zahnutá (Cephalozia connivens) nebo vršatka odchylná (Mylia anomala).

Fauna: Žije zde zajímavý mravenec druhu Manica rubida. Obratlovci jsou zastoupeni např. sýkorou lužní (Parus montanus), budníčkem větším (Phylloscopus trochilus), drozdem brávníkem (Turdus viscivorus), strakapoudem velkým (Dendrocopos major), sojkou obecnou (Garrulus glandarius), rejskem malým (Sorex minutus) a norníkem rudým (Clethrionomys glareolus).

Lesnictví: Les je tvořen především borovicí lesní, břízou bělokorou s vtroušeným dubem a bukem.

Činnost: V minulosti byla část rašeliniště vyhrnuta těžkou mechanizací. V současnosti je rašeliniště a přilehlý porost ohrožen invazí borovice vejmutovky (Pinus strobus). Nepříznivý vliv náletu vejmutovky je průběžně eliminován.

 

PŘÍRODNÍ REZERVACE LIBOUCHECKÉ RYBNÍČKY

Administrativní údaje: Rezervace leží 1 km sv. od obce Libouchec. Rozloha: 2,17 ha, nadmořská výška: 320-330 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.4/96 z účinností od 10.10.1996.

Plán péče: Plán péče pro přírodní rezervaci Libouchecké rybníčky na období 2009-2028, zpracovalo Občanské sdružení Ametyst, schválen dne 29.12.2008

Katastrální území: katastrální území: Libouchec

Předmět ochrany: Jedná se o nejvýznamnější lokalitu s výskytem a rozmnožováním obojživelníků na území CHKO. Toto území představuje také refugium pro celou řadu dalších živočišných druhů.

Geologie: V podloží jsou druhohorní křídové slínovce svrchního turonu až coniaku. Půdy jsou písčité, glejové.

Flóra: Plocha rezervace je tvořena vodními plochami, na kterých se vyskytuje rdest vzplývavý (Potamogeton natans), na přilehlých loukách roste např. sítina sivá (Juncus inflexus), ostřice prosová (Carex panicea), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia).

Fauna: Vyskytuje se zde čolek velký (Triturus cristatus), čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris ), ropucha obecná (Bufo bufo), kuňka obecná (Bombina bombina), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), užovka obojková (Natrix natrix). Byl také prokázán výskyt téměř dvaceti druhů vážek a mnohých druhů dalšího vodního hmyzu, zejména brouků z čeledi potápníkovití (Dytiscidae).

Lesnictví: Část plochy rezervace je tvořena olšinami.

Činnost: Místní rybářská organizace zde provádí chov střevle potoční k zarybňování dalších vodních ploch.

PŘÍRODNÍ REZERVACE NIVA OLŠOVÉHO POTOKA

Administrativní údaje: Rezervace zahrnuje meandrující tok Olšového potoka s přilehlou potoční nivou jihozápadně od obce Tisá nedaleko státních hranic. Rozloha: 16,89 ha. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č. 1/2002 ze dne 3.3.2002.  

Plán péče: Plán péče pro přírodní rezervaci Niva Olšového potoka na období 2002–2012, zpracovala Správa CHKO Labské pískovce, schválen byl dne 3.3.2002.

Katastrální území:  Petrovice u Chabařovic

Předmět ochrany: Předmětem ochrany je přirozeně meandrující tok Olšového potoka s přilehlou potoční nivou ovlivněnou lokálními prameništi, tůněmi a druhotně zvodnělými plochami, které přecházejí v podmáčené mokřadní louky. Významný je výskyt ohrožených a v území vzácných rostlinných a živočišných druhů.

Geologie: Geologické podloží je tvořeno horninami krušnohorského krystalinika, které jsou zastoupeny ortorulami. Meandrující tok zde vyhloubil široké údolí, jehož svahy pokrývají čtvrtohorní deluviální a deluviálně-soliflukční hlinitokamenité sedimenty. Nejmladšími usazeninami jsou hlinitopísčité náplavy Olšového potoka.

Flóra: Z botanického pohledu se jedná o velmi hodnotnou potoční nivu, kde se zachovaly fragmenty mokřadní vegetace s upolínem evropským (Trollius europaeus), vrbou plazivou (Salix repens), kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a dalšími druhy. Mokřadní plochy se střídají s mezofilními a na nejsušších místech se nachází i porosty s koprníkem štětinolistým (Meum athamanticum), vřesem obecným (Calluna vulgaris), a sítinou kostrbatou (Juncus squarrosus).

Fauna: Z významných druhů živočichů byly zjištěny druhy: pstruh potoční (Salmo trutta), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan ostronosý (Rana arvalis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), slepýš křehký (Anguis fragilis), chřástal polní (Crex crex), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis), myška drobná (Micromys minutus), vydra říční (Lutra lutra) a další druhy jako křižák pruhovaný (Argiope bruenichi), slíďák (Arctosa stigmosa), perleťovec velký (Mesoacidalia agalia), perleťovec stříbropásek (Arginnis paphia), okáč bojínkový (Malanagria galathea).

Lesnictví: Hodnotná je doprovodná liniová vegetace vodního toku a vzrostlé olšiny.

Činnost: Plocha je udržována základním managementem (pravidelné kosení), dále spočívá v odstraňování náletu a obnově tůní.

PŘÍRODNÍ REZERVACE PAVLÍNINO ÚDOLÍ

Administrativní údaje: Hluboké kaňonovité údolí potoka Chřibské Kamenice mezi obcemi Jetřichovice, Rynartice a Studený. Rozloha: 182,52 ha, nadmořská výška 230-350 m. Původně bylo ZCHÚ zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/93 s účinností od 2.2.1993 jako Pavlino údolí, v roce 2009 bylo ZCHÚ nově vyhlášeno nařízením Správy CHKO Labské pískovce č. 1/2009 s účinností od 1.7.2009. Tímto nařízením došlo ke změně názvu a k mírné úpravě hranic.

Plán péče: Plán péče o přírodní rezervaci Pavlínino údolí na období 2009-2024, zpracovala Správa CHKO Labské pískovce ve spolupráci s UHÚL Jablonec n. N., schválen dne 11.6.2009

Katastrální území: Jetřichovice, Rynartice, Studený u Kunratic

Předmět ochrany: Ochrana kaňonu na říčce Chřibské Kamenici. Z geomorfologického hlediska se jedná o významný fenomén vysoké estetické hodnoty. Představuje významné útočiště řady rostlinných a živočišných druhů.

Geologie: Kaňonovité údolí bylo vyhloubeno říční erozí v druhohorních křídových kvádrových pískovcích středního turonu. V horní části údolí na denudačních zbytcích strukturních plošin jsou místy uloženy čtvrtohorní sprašové návěje a ojedinělé zbytky terasových uloženin Chřibské Kamenice. Svahy a dno údolí pokrývají písčité sutě a podél vodního toku se ukládají aluviální sedimenty.

Flóra: V blízkosti vodního toku se vyskytuje žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium) a střídavolistý (Ch. alternifolium), podbílek šupinatý pravý (Lathraea squamaria ssp. squamaria), prvosenka vyšší (Primula elatior) a vzácná přeslička luční (Equisetum pratense). Z lesních druhů rostlin jsou zastoupeny žebrovice různolistá, osladič obecný, udatna lesní, věsenka nachová (Prenanthes purpurea), vřes obecný aj. Raritou je nalezení gametofytů atlantského druhu vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum) v kaňonovitém údolí Chřibské Kamenice, ještě donedávna byla tato lokalita jedním z mála známých nalezišť tohoto druhu v Čechách.

Fauna: K vzácným nosatcům patří Otiorhynchus equestris, Barynotus moerens, Acalles commutatus či Echinodera hypocrita. Tesařík Acmaeops septentrionis je nanejvýš vzácný a lokální druh. V říčce se vyskytuje mihule potoční (Lampetra planeri), hojný je pstruh potoční (Salmo trutta), který tvoří významný podíl potravy pro vydru říční (Lutra lutra), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a také čápa černého (Ciconia nigra). Od roku 2005 se každoročně do vodního toku vysazuje losos obecný (Salmo salar). Pravidelně zde také hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). Hojně se vyskytuje netopýr vodní (Myotis daubentoni) a byl zde prokázán také výskyt vzácného netopýra Brandtova (Myotis brandti).

Lesnictví: Pískovcové skalní římsy jsou porostlé borovicí lesní. Na svazích se původně vyskytoval jedlobukový les, který byl z části nahrazen smrkovou monokulturou, převážně však borovicí vejmutovkou. Vodní tok lemují typická společenstva rostoucí v blízkosti vodních toků s olší, jasanem a vrbami, v některých částech je vyvinut pás pobřežní nivy.

Činnost: V rezervaci a jejím okolí, především podél toku říčky Chřibské Kamenice probíhá likvidace křídlatky japonskéa netýkavky žláznaté. V lesních porostech je odstraňována nepůvodní borovice vejmutovka, která zcela decimuje bylinný podrost a vytlačuje původní flóru. Druhová přeměna vejmutovkových porostů probíha ve prospěch jedle bělokoré, dubu zimního, borovice lesní a na vhodných stanovištích je v malém množství vysazován jilm horský.

PŘÍRODNÍ REZERVACE PEKELSKÝ DŮL

Administrativní údaje: Vlhká louka 1,5 km severně od České Kamenice v osadě Pekelský Důl. Rozloha: 0,4757 ha, nadmořská výška: 300 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.2/97 s účinností od 10.11.1997.

Plán péče: Plán péče pro PR Pekelský důl na období 2007-2015, zpracovala Správa CHKO Labské pískovce, schválen dne 22.2.2007.

Katastrální území: Česká Kamenice

Předmět ochrany: Ochrana vlhké slatinné louky.

Geologie: Geologický podklad tvoří druhohorní křídové pískovce středního turonu, na kterých leží čtvrtohorní písčitojílovité sedimenty.

Flóra: Rezervace je tvořena svažitou plochou, jejíž spodní část je nejvlhčí, a v těchto místech roste např. prstnatec májový, kozlík dvoudomý, kuklík potoční (Geum rivale), prvosenka vyšší,ostřice prosová, suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) a další ohrožené druhy flóry. Louka je osídlena řadou druhů mechorostů, charakterizujících trvale vlhká až mokrá stanoviště. V dolní části lokality se vyskytují druhy bazifilní, např. zelenka vápnomilná (Campylium protensum) a pobřežnice Fabbroniova (Pellia endiviifolia), jinde druhy neutrálních až kyselých substrátů klamonožka bahenní (Aulacomnium palustre), krondlovka netíkovitá (Fissidens adianthoides), baňatka Mildeova (Brachythecium mildeanum), dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii) a zpeřenka ozdobná (Thuidium recognitum) Vzhledem k tomu, že podobných biotopů z přírody ubývá, patří některé z uvedených druhů mezi ohrožené mechorosty České republiky, stejně jako prchavička lesklá (Pseudephemerum nitidum), efemerní druh, objevující se na vlhké holé půdě v horní části lokality.

Fauna: Vyskytuje se zde běžná luční fauna.

Činnost: Na lokalitě je nutné provádět každoroční kosení spojené s odstraňováním sklizené biomasy.

PŘÍRODNÍ REZERVACE POD LESEM

Administrativní údaje: Dvě vlhké louky v obci Jílové u Děčína. Rozloha: 1,2713 ha, nadmořská výška: 365-370 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/97 s účinností od 20.10.1997.

Plán péče: Plán péče o přírodní rezervaci Pod lesem na období 2009-2020, zpracovalo Občanské sdružení Ametyst, schválen dne 14.1.2009.

Katastrální území: Jílové u Děčína

Předmět ochrany: Ochrana společenstev podmáčených a květnatých luk.

Geologie: Podloží tvoří druhohorní svrchnokřídové sedimenty, zastoupené jednak pískovci středního turonu, jednak slínovci svrchního turonu až coniaku. Tyto horniny jsou překryté čtvrtohorními písčitojílovitými zvětralinami.

Flóra: Z významných a vzácných druhů, zde rostou např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), čertkus luční (Succisa pratensis), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), ostřice prosová (Carex panicea), ocún jesenní (Colchicum autumnale).

Fauna: Kromě běžné luční fauny zde byl zjištěn také skokan štíhlý (Rana dalmatina) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

Činnost: Rezervaci je nutné každoročně kosit a odstraňovat pokosenou hmotu.

PŘÍRODNÍ REZERVACE RÁJECKÁ RAŠELINIŠTĚ

Administrativní údaje: Společenstvo rašelinné vegetace u obce Rájec. Rozloha: 1,68 ha, nadmořská výška: 546 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/2004 s účinností od 19.3.2004.

Plán péče: Plán péče pro PR Rájecká rašeliniště na období 2002-2014, zpracoval Ing. Kolibáč, J. Čáp, Ing. M. Vondrová, Ing. H. Hentschelová, schválen dne 18.2.2004.

Katastrální území: Tisá

Předmět ochrany ochrany: Ochrana společenstev rašelinné vegetace s fytogeograficky významnými prvky, jedná se o rašelinné brusnicové bory.

Geologie: Podloží tvořísvrchnokřídové pískovce, které na západě spočívají na krystaliniku Krušných hor. Převládají kvádrové pískovce z období spodního až středního turonu, do kterých prolínají jílovcové polohy.

Flóra: Jedná se o chudé březové bory, charakteristické rašelinné lesy, reliktní bory a kyselé smrkové bučiny. Ze stromové vegetace se uplatňuje borovice lesní (Pinus sylvestris), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a bříza bělokorá (Betula pendula). Druhotně vysázené dřeviny smrk ztepilý (Picea abies) a modřín opadavý (Larix decidua) postupně odumírají a jsou z plochy rezervace odstraňovány. Keříčkovitá společenstva brusnice borůvky (Vaccinium myrtyllus), brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) a vřesu obecného (Calluna vulgaris) se uplatňují v závislosti na vlhkostních poměrech. Z dalších druhů zde nalezneme suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Na ploše rezervace se vyskytují i některé vzácnější druhy játrovek a mechorostů, např.: Cephalozia connivens – rašeliništní druh a Cephaloziella subdentata - velmi vzácný rašeliništní druh a rašeliník Sphagnum cuspidatum rostoucí v rašelinných tůních.

Fauna: Ojediněle zde byl pozorován tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a v hnízdní době také čečetka zimní (Carduelis flammea). Pravidelně hnízdí rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus).

Činnost: Výchovnými zásahy docílit přirozené skladby dřevin, udržovat nízkou pokryvnost dřevinného patra. Pro vysoký stav zvěře je nutné nejcennější části udržovat oplocené. Těžební zásahy provádět v zimním období, aby nedošlo k poškození rašelinné vegetace.

PŘÍRODNÍ REZERVACE STARÁ OLEŠKA

Administrativní údaje: Část rybníka s mokřadní loukou a přilehlými pozemky, ležící na okraji obce Stará Oleška. Rozloha: 10,81 ha, nadmořská výška: 240 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/95 s účinností od 1.6.1995.

Plán péče: Plán péče na období 2010-2026, zpracovala Správa CHKO Labské pískovce, schváleno dne 1.2.2010.  

Katastrální území: Stará Oleška

Předmět ochrany: Jedná se o jeden z nejvýznamnějších mokřadů na území CHKO, který představuje významné refugium celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Geologie: Podložními horninami jsou druhohorní sedimenty české křídové pánve zastoupené svrchnoturonskými až coniackými slínovci. Půdy jsou písčitojílovité, glejové a rašeliništní.

Flóra: Vodní plocha přechází v porosty haluchy vodní (Oenanthe aquatica), rákosu obecného, orobince úzkolistého (Typha angustifolia) a orobince širolistého (Typha latifolia). Tato litorální vegetace navazuje na vlhké louky, kde rostou např. prstnatec májový, blatouch bahenní (Caltha palustris), prvosenka vyšší, ostřice prosová, bukvice lékařská a v okolí roste ostřice chabá (Carex flacca).

Fauna: K nejvýznamnějším skupinám bezobratlých živočichů patří společenstva vážek (zjištěno již 25 druhů) a rovnokřídlého hmyzu. Kobylka Conocephalus dorsalis patří k typickým představitelům zdejších biotopů. Je zde silná populace skokanů skřehotavých (Rana ridibunda), ještě v šedesátých létech zde byla populace rosničky zelené (Hyla arborea) a blatnice skvrnité (Pelobates fuscus). Pravidelně hnízdí např. potápka roháč (Podiceps cristatus) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis), moták pochop (Circus aeruginosu), chřástal vodní (Rallus aquaticus), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), cvrčilka zelená (Locustella naevia), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), linduška luční (Anthus pratensis) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). Nepravidelně zahnízdí volavka popelavá (Ardea cinerea), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), bekasina otavní (Gallinago gallinago a chřástal polní (Crex crex).

Lesnictví: Část rezervace je tvořena podmáčenou olšinou s různým stupněm zamokření.

Činnost: Mokřadní louka se pravidelně kosí za účelem udržení a rozvoje současného druhového složení rostlin. Vhodné by bylo pokosit část přestárlých porostů rákosu.

V minulosti byly okolní pozemky částečně odvodněny a intenzivně využívány k pastvě skotu.

PŘÍRODNÍ REZERVACE ZA PILOU

Administrativní údaje: Lokalita se nachází jz. od obce Srbská Kamenice. Rozloha: 1,06 ha, nadmořská výška: 217 m. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/99 s účinností od 22.4.1999.

Plán péče: Plán péče o Přírodní rezervaci Za pilou na období 2009-2023, zpracovala Správa CHKO Labské pískovce, schválen dne 28.1.2009

Katastrální území: Srbská Kamenice 

Předmět ochrany: Mokřadní louka s výskytem řady ohrožených a vzácných druhů.

Geologie: Vlastní podmáčená plocha se nachází na dně mísovitého údolí. Geologický podklad je tvořen druhohorními pískovcovými uloženinami, na kterých spočívají čtvrtohorní hnilokaly a slatiny.

Flóra: Nenachází se zde žádná vodoteč, proto zdroj vody pochází z atmosférických srážek, příp. malých vodních vývěrů. Jsou zde plochy velmi silně podmáčené v terénních depresích, které přecházejí do sušších ploch.V minulosti byl pozemek zemědělsky využíván a pozůstatkem po této činnosti jsou odvodňovací kanálky, které jsou nefunkční a na volné hladině roste vachta trojlistá. Na více podmáčených místech plochy rezervace rostou vysokostébelné ostřice. Dalším typem stanoviště jsou méně podmáčená místa bez vodních plošek, kde roste např.: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) a další druhy.

Fauna: Ze střevlíkovitých brouků se zde v letním období na nejmokřejších částech pod keřovitými vrbami vyskytuje střevlík Epaphius rivularis, který patří mezi nejvzácnější střevlíkovité brouky v ČR. Z drabčíkovitých brouků mezi reliktní druhy patří např. Encephalus complicans, Hygronoma dimidiata, Tachyporus transversalis. Zajímavý je zde výskyt ostatních mokřadních druhů hmyzu, např. kobylka Conocephalus dorsalis či saranče Stethophyma grossum. Z pohledu výskytu obratlovců je extenzivně sledován sympatrický výskyt ještěrky obecné a živorodé. Přírodní rezervace je součástí území s velmi početným výskytem zmije obecné (Vipera berus).

Činnost: Část plochy mimo přírodní rezervaci byla v minulosti zavezena a slouží jako manipulační plocha pily v Srbské Kamenici. Od roku 1996 je celá plocha přírodní rezervace pravidelně ručně kosena a je odstraňována pokosená biomasa.

Území chráněné v MZCHÚ podchycuje významné typy stanovišť a důležité lokality výskytu chráněných rostlinných a živočišných druhů a i cenná území z hlediska geologie. Současná síť MZCHÚ plně neodpovídá dochovaným přírodním hodnotám CHKO Labské pískovce ani aktuálnímu ohrožení některých vzácných společenstev, neboť existuje ještě celá řada ohrožených území svou biologickou hodnotou srovnatelných se stávajícími MZCHÚ.

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt