Array
čeština english polszczyzna
Správa CHKO Labské pískovce >> Základní údaje o CHKO >> Hydrologie a hydrogeologie

Hydrologie a hydrogeologie

Hydrologie

Pro Labské pískovce je typická relativní chudost na vodní toky, což je způsobeno vysokou propustností geologického prostředí. Naprostá většina významnějších vodních toků pramení mimo oblast Labských pískovců, např. Kamenice v Lužických horách..

CHKO Labské pískovce náleží z hlediska hydrologického do povodí Labe, úmoří Severního moře.
Hlavní hydrologickou osou území je řeka Labe, která ve směru S-J dělí celou CHKO na dva nestejně velké celky. Do vlastního území CHKO vstupuje na území města Děčína a opouští v hraničním profilu u Hřenska.

Mimo to odtéká z CHKO Labské pískovce řada větších i menších vodotečí, které směřují mimo naše státní území, postupně se slévají a tvoří větší toky na území SRN a ústí do Labe.

Hydrogeologie

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce je významným hydrogeologickým fenoménem, který by se dal charakterizovat i jako jedinečný nejen v rámci České republiky. Toto území představuje oblast mimořádného významu z hlediska tvorby a oběhu podzemních vod. Křemenné pískovce tvořící většinu území dosahují mnoha set metrových mocností a jsou výborně propustné. Propustnost hornin je přitom dvojího druhu, průlinová prostřednictvím pórů a dutin mezi jednotlivými zrny pískovců, a dále prostřednictvím tektonicky predisponovaného puklinového systému. Celé území je proto vyhlášeno jako Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Severočeská křída. Kaňon řeky Labe představuje v evropském měřítku zcela ojedinělé území, kde vodní tok jako tzv. úplný drén prvního řádu prořezává celou mocnost křídových pískovců až na skalní podklad Labského břidličného pohoří.

K oběhu podzemních vod dochází ve dvou hlavních křídových kolektorech, tj. v cenomanském a turonském. Mezi cenomanským kolektorem a turonským kolektorem v nadloží se nachází několik desítek metrů mocné souvrství méně propustných pelitických hornin plnících funkci izolátoru. Celková mocnost křídových souvrství mezi Českou Kamenicí a Děčínem dosahuje více než 1000 m, tj. nejvíce v celé české křídové pánvi.

Ostatní geologické formace vyskytující se na území CHKO mají pouze lokální hydrogeologický význam. Kvartérní fluviální náplavy většiny vodních toků jsou v místech osídlení hojně využívány pro individuální vodárenské zásobování. Hojné jsou i deluviální svahové sedimenty, avšak jejich hydrogeologický význam je zanedbatelný.

Území CHKO Labské pískovce náleží několika různým hydrogeologickým rajónům, které se od sebe odlišují jak horninovým složením, tak stupněm porušení a z toho vyplývajícím druhem propustnosti a schopností vytvořit akumulace podzemních vod. V území CHKO jsou zatím rozlišeny dvě velké skupiny: 4 sedimenty svrchní křídy s hydrogeologickými rajóny.

463 Děčínský Sněžník
466 Křída dolní Kamenice a Křinice
 Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika s rajóny:
613 krystalinikum východních Krušných hor
641 krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor

Rajón 463 Děčínský Sněžník

Zahrnuje téměř celou plochu křídové morfologické jednotky III-A-3-a Sněžnická hornatina na levém břehu Labe (bez území na pravém břehu) až k vodoteči Jílovského potoka. Celé území je charakterizováno jako samostatná antiklinální hydrogeologická struktura s mírně ukloněným severním křídlem a strměji ukloněným - tektonicky silně postiženým - jižním křídlem. V této struktuře lze rozlišit:
- hlubokou zvodeň s výhradní puklinovou propustností vázanou na krystaliniku labského břidličného pohoří a ponořeného krystalinika východních Krušných hor - viz výše
- křídové zvodně vázané na sedimenty svrchní křídy s průlinovo-puklinovou propustností
- mělkou zvodeň vázanou na kvartérní zvětraliny

Rajón 466 Křída Dolní Kamenice a Křinice

Do tohoto rajónu spadají morfologické části III-A-3-b Růžovská vrchovina, dále III-A-3-c Jetřichovické stěny a konečně pravý břeh Labe, tj. východní část jednotky III-A-3-a Sněžnická hornatina. Základní rozdělení zvodní je obdobné.

Rozlišujeme:
- hlubokou zvodeň krystalinika s převahou puklinové propustnosti
- zvodně křídových sedimentů s převahou průlinové nad puklinovou propustností
- zvodeň kvartétu s výraznou průlinovou propustností

613 Rajón krystalinika východních Krušných hor

Zaujímá nejzápadnější část CHKO Labské pískovce a nejvýchodnější část morfologické jednotky III-A-2 Krušné hory. Jak vyplývá z výše uvedené geologické stavby, v migmatitovém komplexu lze v podstatě vymezit jen dvě základní zvodně:
- zvodeň vázanou na krystalinikum s výhradní puklinovou propustností
- zvodeň vázanou na kvartérní zvětralinový pokryv s výhradní průlinovou propustností

Rajón 641 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor

Do tohoto rajónu s plochou téměř 1 700 km2 náleží z území CHKO Labské pískovce jen zlomek jeho nejzápadnější části, kdy vlastně jde jen o pruh krystalinických hornin podél Lužické poruchy.
Hydrogeologické poměry jsou zde známy jen obecně. Lze rozlišit dvě základní zvodně:
- hluboká zvodeň vázaná na puklinový systém krystalinika popř. tektonické linie s výhradní puklinovou propustností
- mělká zvodeň vázaná na kvartérní zvětraliny s výhradní průlinovou propustností

Obě zvodně jsou opět ve vzájemné souvislosti ve smyslu dotace a odvodňování.

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt