Array
čeština english polszczyzna

Klimatické poměry

Teplotní poměry

Přesnější popis teplotních poměrů je do značné míry ztížen skutečností, že na území CHKO Labské pískovce není, ani nikdy v minulosti nebyla, žádná klimatická stanice s dlouhodobou pozorovací řadou. Stanice v nejbližším okolí jsou Děčín (Březiny - Libverda), nadmořská výška 141 m (v Benešovském středohoří), stanice Varnsdorf, nadmořská výška 330 m (v Žitavské kotlině) a stanice Šluknov, nadmořská výška 365 m (ve Šluknovské pahorkatině). Tyto stanice však představují do jisté míry extrémní klimatické poměry v okrese Děčín (Glöckner 1995).

Stanice Děčín (Březiny - Libverda) vykazuje za roky 1901-1950 průměr 8,3°C, za roky 1961-1990 průměr 9,0°C, stanice Šluknov 7,1°C (1901-1950), stanice Varnsdorf průměr 7,6°C (1961-1990). Stanice Hinterhermsdorf, která leží na německé straně, na severním okraji Zadního Saského Švýcarska vykazuje průměrnou roční teplotu 6,9°C.

Podle Atlasu podnebí Česka (Tolasz R. et al., Praha, Olomouc, 2007) je nejteplejší částí Labských pískovců jednoznačně údolí Labe, kde se průměrné teploty pohybují okolo 8°C (Děčín), v místě, kde Labe opouští Labské pískovce a rozlévá se do široké kotliny zvané Dresdner Elbtalgebiet nebo též Elbtalweitung, dosahuje průměrná teplota 9°C (Drážďany).

Obdobný gradient lze vysledovat též na základě počtu mrazových dní (dnů, kdy teplota nepřekročila 0,0°C), kde stanice Děčín, Březiny vykazovala v letech 1961-1990 průměrně 83,5 mrazových dní v roce, kdežto stanice Varnsdorf v témže období průměrně 111,6 mrazových dní v roce.

Je však nutno zdůraznit, že s ohledem na reliéf pískovcové krajiny jsou pro České Švýcarsko určující poměry mikro- až mezoklimatické, které se zvláště v extrémních polohách zásadně liší od makroklimatických charakteristik. Typickým projevem mikro- až mezoklimatických poměrů zaříznutých kaňonovitých údolí vodních toků je klimatická inverze, která se projevuje na vegetaci těchto území v podobě tzv. zvratu vegetačních stupňů.

Srážkové poměry

Pro celé Labské pískovce je typický relativně oceánický charakter klimatu, který se projevuje ve výskytu řady atlantských a subatlantských druhů. O srážkových poměrech existuje poměrně detailní představa, neboť v území existuje či v minulosti existovala poměrně hustá síť srážkoměrných stanic. Následující údaje jsou převzaty z Atlasu podnebí (Tolasz R. et al., Praha, Olomouc, 2007), novější údaje byly poskytnuty přímo pobočkou ČHMÚ v Ústí nad Labem - Kočkov.

Srážkový gradient směrem na východ od Labe do Lužických hor je neobyčejně strmý: jestliže stanice Děčín (Březiny – Libverda) vykazuje 673 mm (1901-1950), pak Horní Chřibská (vzdálená vzdušnou čarou jen 21 km) již 934 mm (!) (1901-1950), resp. 881,1 mm (1961-1990) (v nadmořské výšce pouhých 424 m) a stanice Jedlová dokonce 1015 mm (658 m n. m.). Tento strmý srážkový gradient je způsobem přechodem vzdušných mas přes hřeben Lužických hor. Na území Labských pískovců se průměrné úhrny srážek pohybují okolo 800 mm, se zřetelným gradientem k východu (Mezná 746 mm, Rynartice 798 mm, Zadní Doubice 842 mm /1901-1950/). Tento gradient odráží i počet dní se souvislou sněhovou pokrývkou (tj. počet dní, kdy je výška sněhu větší než 1 cm), kdy stanice Děčín, Březiny zaznamenala v období 1993-2001 rozpětí 3-34 dní se sněhovou pokrývkou v roce, kdežto Česká Kamenice v období 1991-2001 rozpětí 19-59 dní v roce (průměr 59,9) a stanice Chřibská již 60-107 dní v roce (průměr 83,6).

Poměr srážek spadlých v období vegetačním (duben až září) k množství srážek spadlým v období mimovegetačním (říjen až březen) se pohybuje na většině stanic děčínského okresu kolem hodnoty 55:45. Tento vyrovnaný roční průběh srážek odráží výše uvedený sklon k oceanitě klimatu (Glöckner 1995).

 

Tab. č. 1: Dlouhodobé průměrné úhrny srážek (mm) za období 1971 – 2000

Stanice/měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.
Chřibská (440 m n. m.) 69,9 54,5 66,0 56,3 76,3 92,0 94,3 93,3
Česká Kamenice (319 m n. m.) 55,8 43,8 52,8 51,0 65,8 84,0 79,9 76,9
Kytlice-Mlýny (406 m n. m.) 77,8 60,6 73,4 65,5 80,4 96,3 95,9 94,3
Varnsdorf (365 m n. m.) 63,7 48,9 60,9 54,4 69,3 79,2 82,2 85,0
Děčín (157 m n. m.) 37,9 33,2 41,0 42,5 60,5 71,3 77,1 72,2

 

Stanice/měsíc IX. X. XI. XII.

Zimní půlrok

(X. - III.)

Letní půlrok

(IV. - IX.)

Chřibská (440 m n. m.) 69,0 64,0 73,2 84,7 412,4 481,2
Česká Kamenice (319 m n. m.) 59,0 49,0 58,8 65,1 325,3 413,9
Kytlice-Mlýny (406 m n. m.) 73,0 67,9 79,6 92,2 443,5 499,8
Varnsdorf (365 m n. m.) 59,1 57,4 66,7 77,8 375,3 429,2
Děčín (157 m n. m.) 50,6 42,2 48,5 49,6 240,8 372,9

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt