Array
čeština english polszczyzna

Půdní poměry

Na území CHKO Labské pískovce se setkáváme s několika základními půdními typy a větším počtem od nich odvozených subtypů a variet. Pedologická různorodost je mimo jiné podmíněna geologickou stavbou území a vytvořenými půdotvornými substráty, klimatem, vegetačním krytem, činností mikroorganismů atd.

Pro usnadnění orientace jsou samostatně hodnoceny půdy na lesním a samostatně na zemědělském půdním fondu a plocha CHKO je rozdělena na tři části:
- Mikulášovicko (severní část CHKO mezi Mikulášovicemi a Kyjovským údolím)
- Kamenicko (střední část mezi Kyjovským údolím a pravým břehem Labe)
- Sněžnická hornatina (část na levém břehu Labe, západní část)

Pro toto členění bylo použito mírně upraveného rozdělení z pracovní metodiky pro základní monitoring přírodovědně nejhodnotnějších částí CHKO Labské pískovce z roku 1996.

Na lesním půdním fondu má v celé oblasti největší zastoupení podzol arenický, doprovázený litozemí (typickou) a místy kambizemí arenickou varietou silně kyselou vytvořenou na nevápnitých pískovcích České vysočiny. K těmto třem půdním typům přistupuje v části Mikulášovicko kambizem typická var. kyselá na kyselých a neutrálních intruzívech a lokálně kambizem dystrická na stejném půdotvorném substrátu. V této části CHKO, stejně jako v části Kamenicko, se taktéž pouze ojediněle setkáváme s rankerem na bazických efuzívech. Odlišné půdní typy, a to kambizem dystrická, kterou doprovází podzol kambizemní vytvořený na rulách a granulitech, jsou vymapovány ještě v oblasti Sněžnické hornatiny.

Na zemědělském půdním fondu je v CHKO nejvíce rozšířeným půdním typem pseudoglej (oglejená půda) vytvořený na různých půdotvorných substrátech. Na Mikulášovicku se jedná o svahoviny z převážně kyselého materiálu, na Kamenicku o sprašovité pokryvy, svahoviny z převážně kyselého materiálu, svahoviny z převážně kyselého materiálu na odvápněných křídových slínech (okolí Huntířova a Olešky),svahoviny z převážně kyselého materiálu na pískovcích a sprašovité pokryvy na pískovcích (okolí Ludvíkovic), odvápněné křídové slíny s čedičovým skeletem (okolí Jánské, České Kamenice, Větrného vrchu). V části Sněžnické hornatiny se pseudoglej, nejvíce zastoupený v okolí Jílového, Modré, Libouchce a Sněžníku, nejčastěji vytvořil na smíšeném substrátu svahovin z převážně bazického materiálu a křídových slínů, na svahovinách z převážně kyselého materiálu na křídových slínech v Českém masivu, na výrazněji skeletovitých svahovinách na křídových slínech v Českém masivu, v menší míře pak na svahovinách z převážně kyselého materiálu, na svahovinách z převážně bazického materiálu a na svahovinách z převážně kyselého materiálu na pískovci. Pouze ojediněle je výskyt pseudogleje v této části CHKO vázán na ortoruly a pískovce.

Dalším poměrně dosti rozšířeným půdním typem, na Mikulášovicku vůbec nejrozšířenějším, je kambizem (hnědá půda). V části Mikulášovicko se jedná o kambizem typickou var. silně kyselou a kambizem dystrickou (hnědá půda kyselá) na kyselých horninách ze skupiny žul. V menší míře, zejména v okolí Brtníků a Mikulášovic, byla vymapovaná hydromorfní varieta (hnědá půda kyselá slabě oglejená) na svahovinách z převážně kyselého materiálu na kyselých horninách ze skupiny žul. V části Kamenicko je po pseudogleji (oglejená půda) dalším nejvíce rozšířeným půdním typem hnědozem luvizemní a hnědozem pseudoglejová (hnědozem illimerizovaná oglejená), a to zejména v okolí Arnoltic, Janova, Růžové, Vysoké Lípy, Jetřichovic, Všemil a Srbské Kamenice. Nejčastějším půdotvorným substrátem výše uvedeného půdního typu jsou v této oblasti sprašovité pokryvy, méně časté pak sprašovité pokryvy na pískovcích nebo čedičích. Pouze lokálně v okolí Filipínek, Markvartic, Staré a Nové Olešky se setkáváme s hnědozemí illimerizovanou slabě oglejenou na spraších a sprašovitých pokryvech (jednoznačný převod do nové klasifikace není možný může jít jak o hnědozem luvizemní, tak hnědozem pseudoglejovou - závisí na převaze půdotvorného procesu).

O něco méně než předchozí půdní typ je v části Kamenicko rozšířena kambizem (hnědá půda). Jedná se o kambizem var. kyselou a kambizem dystrickou (hnědá půda kyselá) převážně na pískovcích, pouze u Rynartic i na čediči, dále pak o hnědou půdu kyselou slabě oglejenou (není možný jednoznačný převod do nové klasifikace) u Arnoltic a Labské Stráně na pískovcích, u Jánské na svahovinách z převážně kyselého materiálu na čediči, u Rynartic na smíšených svahovinách a u Pekelského Dolu na svahovinách z převážně kyselého materiálu na odvápněných křídových slínech. Posledním z této řady je kambizem var. kyselá pseudoglejová (hnědá půda kyselá oglejená) v okolí Srbské Kamenice na svahovinách z převážně kyselého materiálu, u Filipova na svahovinách z převážně kyselého materiálu na pískovcích a u Ludvíkovic na svahovinách z převážně kyselého materiálu na čediči.

Stejně jako na části Mikulášovicko je i na části Sněžnická hornatina druhým nejrozšířenějším půdním typem kambizem (hnědá půda). Zde se na rozdíl od nejsevernější části CHKO jedná ve velké většině o podzol kambizemní (hnědá půda podzolovaná) - široké okolí Petrovic, který je doprovázený hnědou půdou podzolovanou slabě oglejenou a hnědou půdou podzolovanou oglejenou. Půdotvorným substrátem jsou téměř ve všech případech orthoruly, pouze u Tisé a Nového Dvoru pískovce.

Obdobně jako u pseudogleje je ve všech částech CHKO vymapován glej, typický  na nevápnitých nivních uloženinách, který může být místy doprovázen glejem organozemním (glejová půda rašelinová, glejová půda var. zrašelinělá). Glej typický byl zjištěn v okolí Mikulášovic, Vlčí Hory, rybníku Šimlák a přilehlém Dlouhodolském potoce, ve střední části CHKO v blízkosti železniční zastávky Veselé pod Rabštejnem a v části CHKO na levém břehu Labe v okolí Antonínova, Ostrova, Rájce, Nového Dvoru a širším okolí Petrovic.

Níže uvedené půdní typy se již vyskytují na podstatně menších plochách a pouze v některé části CHKO. V části Kamenicko se jedná o luvizem pseudoglejovou (illimerizovaná půda oglejená) na sprašovitých pokryvech případně na sprašovitých pokryvech na pískovcích v okolí Studeného, Huntířova, Labské Stráně a Arnoltic. Dalšími půdními typy v této část jsou:
- kambizem typická, kambizem arenická (hnědá půda) na čedičích a tufech s vyšším obsahem dvojmocných bází v okolí České Kamenice, Filipova, na Větrném vrchu, u Lipnice
- kambizem eutrofní (hnědá půda eutrofní, tmavá) na čediči u Růžové
- fluvizem typická (nivní půda) na nevápnitých nivních uloženinách na terasách převážně z bazického materiálu u Všemil
- fluvizem glejová (nivní půda glejová) na nevápnitých nivních uloženinách kolem vodních toků (Labe - Podskalí, Kamenice - Srbská Kamenice, Chřibská Kamenice - Všemily, Bynovecký potok) a v okolí Olešského rybníka.

V části Sněžnická hornatina přistupuje k nejrozšířenějším půdním typům (pseudoglej a podzol kambizemní) dále:
- kambizem dystrická (hnědá půda kyselá) na pískovcích, a to v okolí Prostředního Žlebu, Maxiček, Bělé a Sněžníku
- kambizem typická (hnědá půda) na tufech s vyšším obsahem dvojmocných bází u Libouchce
- pararendzina pseudoglejová (rendzina slabě oglejená) na křídových slínech a na svahovinách z převážně bazického materiálu smíšených s křídovými slíny v okolí Modré a Libouchce.

Výše uvedené údaje, které hodnotí území CHKO s ohledem na vymapované půdní typy (subtypy, variety), je možno doplnit o hodnocení dle zrnitostního složení půd a hloubky půdy. Zrnitostně převažují půdy písčitohlinité a hlinitopísčité, lokálně se setkáváme s půdami písčitými, hlinitými, jílovitohlinitými a velice zřídka i jílovitými. Ve velké většině případů je ornice (humusový horizont) odlišného zrnitostního složení než podorničí (níže uložené horizonty). Místy jsou vymapovány půdy s vyšším podílem skeletu (s příměsí skeletu, slabě štěrkovité, slabě kamenité, ojediněle středně i silně kamenité). Z pohledu hloubky půdy je v zájmové oblasti velká pestrost. Jsou zde zastoupeny jak půdy hluboké, tak i půdy středně hluboké, mělké i velmi mělké.

Správa CHKO Labské pískovce

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt